Podnikatelská nálada v eurozóně se v únoru znovu vylepšila, když kompozitní index PMI vyskočil na 55,8 bodu – nejsilnější úroveň za posledních pět měsíců. Pod povrchem však už zdaleka tak veselo není. Vylepšení táhl sektor služeb, zatímco nálada v průmyslu spadla na dvouměsíční minima. Navíc podle únorového průzkumu dál rostou inflační tlaky.
Pomalu se vrací do normálu vztahy se subdodavateli. Inflace vstupů v průmyslu i ve službách zůstává vysoká a firmy víc a víc přenášejí vyšší náklady na své zákazníky. I proto byl růst cen účtovaný zákazníkům nejvyšší za celou historii indexu (od konce devadesátých let). Sílící inflační tlaky na výstupu přitom pravděpodobně zasahují širší paletu evropských zemí (nejedná se pouze o sever v čele s Německem). V tvrdých inflačních datech je přitom zatím vidět výrazný rozdíl mezi relativně nízkou jádrovou inflací na jihu Evropy a výrazně silnější inflací služeb v Německu. Pokud by ECB viděla postupné nárůsty “jádrových” inflačních tlaků i na jihu Evropy, může to být argument pro rychlejší obrat v měnové politice ECB.
To by ovšem nesměla být ve hře invaze Ruska na Ukrajinu. Včera Vladimír Putin dvěma výnosy uznal nezávislost separatistických území na východě Ukrajiny. S vůdci obou povstaleckých republik pak podepsal dohody, na jejichž základě obratem vyslal do oblasti ruskou armádu. Současně v hodinovém televizním projevu zpochybnil právo Ukrajiny na územní celistvost.
Jakýkoliv otevřený vojenský střet mezi Ruskem a Ukrajinou by pravděpodobně nehledě na povahu a konečné dopady konfliktu alespoň načas posílil holubičí hlasy uvnitř ECB. Výrazný nárůst cen energií by sice poslal krátkodobě vzhůru inflaci, je ale pravděpodobné, že dodatečný inflační šok by také výrazněji ochladil spotřebitelskou poptávku.
A tím by pravděpodobně ztížil řadě podniků poskytujících “zbytnější” zboží a služby promítat nárůsty cen vstupů do finálních cen a vedl je k existenčním problémům ústícím ve finále v nárůst nezaměstnanosti, pokles mzdových tlaků a celkově chudší evropské domácnosti. A v takovém scénáři by asi rodící se jestřábí hlasy v ECB začaly zase slábnout.
Autorem analýzy je Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
