V těchto dnech zřejmě není sledovanější komodita na trzích než je plyn. Jeho cena koncem roku 2021 vyšplhala na svá historická maxima a jednu chvíli dokonce činila přes 170 eur (zhruba 4300 Kč) za megawatthodinu. Jen oproti začátku roku 2021 tak vrostla o 700 procent. Přestože později cena zase klesla, nic to nemění na skutečnosti, že podniky i domácnosti čeká v příštím roce brutální zdražení dodávek. V Česku tento fakt navíc okořenil krach řady dodavatelů energií.
Nejprve se zastavme u data 21. prosince 2021. Toho dne cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v lednu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku dosáhla rekordní hodnoty 171,45 eur za megawatthodinu (MWh). Důvod? Ve stejný den se zastavily dodávky ruského zemního plynu do Německa prostřednictvím plynovodu Jamal a tok plynu se pak obrátil opačným směrem. Tento režim pak pokračoval i v dalších dnech.
Pro názornost uveďme, že plynovod Jamal vede z Ruska přes Bělorusko a Polsko do Německa. Při obráceném režimu toku plynu, který panuje v posledních dnech, to pak v praxi vypadá tak, že plyn proudí z Německa zpět do Polska.
Napjaté vztahy Ruskem
Důvod, proč se to děje, jsou velmi napjaté vztahy několika zemí s Ruskem. Některé východoevropské státy pak kvůli neshodám s Moskvou nenakupují plyn přímo z Ruské federace, ale prostřednictvím svých smluvních vztahů s jinými zeměmi. Výsledkem těchto dohod pak je, že plyn z Ruska nakoupí například západoevropské odběratelské firmy a ty jej následně posílají zpět na východ, a to právě do zemí, které nechtějí nakupovat přímo od Ruska. To je také zřejmě jedním z důvodů obráceného toku plynu v plynovodu.
Vzniklá situace pak ještě zvýraznila vlnobití i v mezinárodních politických vztazích a zainteresovaní hráči si vzájemně přehazují zodpovědnost za daný stav jako pomyslný horký brambor. Ceny plynu se totiž zvyšují v době rostoucího napětí mezi Moskvou a Západem kvůli Ukrajině a kvůli dlouhodobému sporu o Nord Stream 2.
Právě tento nový podmořský plynovod vedoucí přímo z Ruska do Německa se nelíbí Spojeným státům a také některým východoevropským státům. Ty tvrdí, že kvůli plynovodu bude Evropská unie ještě více závislá na ruském plynu, který už teď uspokojuje poptávku unie po zemním plynu z více než jedné třetiny objemu.
Například ruský prezident Vladimir Putin před několika dny prohlásil, že za raketový nárůst cen plynu na burze mohou právě němečtí dovozci. Prý místo toho, aby plyn použili na vlastním trhu a přispěli tak ke stlačení jeho ceny, přeprodávají ho na východ. Německé ministerstvo hospodářství týž den odmítlo tento Putinův výrok komentovat a samotní dovozci plynu na žádost o komentář od renomovaných tiskových agentur vůbec nereagovali.
Nicméně ve dnech, které následovaly po burzovním rekordu, prvotní šok vyprchal a 24. prosince se cena za megawatthodinu propadla pod hranici 100 eur (zhruba 2550 korun). To bylo sice výrazně méně než o tři dny před tím, ale oproti začátku roku 2021 to byl stále nárůst ceny přibližně o 300 procent. Pod hodnotou 100 eur se pak cena za megawatthodinu držela i posledních dnech roku. Přispěly a stále přispívají k tomu výrazně vyšší dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států. Tyto dodávky jsou tak masivní, že mají podle hodnocení analytiků předpoklad energetickou krizi v Evropě zmírnit a mohou pomoci obnovit rovnováhu na trhu.
Připravte si peněženky!
S tím, jak během letošního léta a podzimu rostly ceny plynu na burze, začala se stahovat mračna i nad peněženkami a bankovními účty českých domácností a podniků. Už nyní je jisté, že si v roce 2022 za zemní plyn připlatí. „Zdražení může pro tuzemské odběratele činit v průměru více než 30 procent a mnozí při vynucené změně dodavatele pocítí dokonce i více než poloviční nárůst,“ říká hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Se zlevněním lze počítat až po skončení topné sezóny nebo po zprovoznění plynovodu Nord Stream 2. K tomu však – přestože je hotov a připraven ke spuštění – jen tak brzy nedojde a je otázkou, zda nakonec vůbec bude spuštěn. Mnohem rychleji by se však na ceně projevilo „uvedení Jamalu do normálu“, tedy do stavu, kdy bude plyn proudit do Německa a nikoliv odsud zpět na východ. „V nedávné minulosti tato situace již několikrát nastala, kdy byl přerušen klasický směr toku plynu z východu na západ. Trh samozřejmě reagoval navýšením ceny, nicméně jednalo se pouze o krátkodobou záležitost a ceny se poté uklidnily. Doufejme, že i nyní bude situace pouze krátkodobá,“ prohlásil analytik ENA Jiří Gavor.
A co stojí za tak výrazným růstem ceny plynu, která se například na pražské burze za poslední rok více než zpětinásobila? „Důvodů je více: od silného oživení výroby napříč celým světem v jeden krátký okamžik a od geopolitických tenzí mezi Ruskem a Západem, po ambicióznější plán EU redukce emisí a v neposlední radě i po prudký nárůst cen emisních povolenek v EU,“ vypočítává Helena Horská.
Krachy made in Czech Republic
A aby toho nebylo málo, někteří čeští drobní i velcí odběratelé plynu a elektřiny řešili či stále řeší situaci, kdy zkrachoval jejich dodavatel energií. Od poloviny října letošního roku ukončilo svoji činnost již třináct těchto dodavatelů, kteří dohromady měli zhruba milion zákazníků. Lavinu krachů spustil pád společnosti Bohemia Energy, která byla největším uskupením alternativních dodavatelů energií v zemi s více než 900 tisíci odběrnými místy. V následujících dnech a týdnech oznámili svůj konec další – vesměs menší – dodavatelé.
Analytik ENAS Energy Services Vladimír Štěpán míní, že právě tak vysoké ceny energií, jako jsou nyní na burze, mohou ohrozit i další malé i velké dodavatele. „Malé ale dříve. A nejvíce v České republice, kde dodavatelé nakupují na burze asi nejvíce v EU. Navíc si dodavatelé plynu v EU nenaplnili zásobníky na obvyklou úroveň, tentokrát velcí, spekulovali s cenami plynu,“ uvedl Štěpán.
Klienty padlých dodavatelských společností pak čekala či ještě čeká nepříjemná situace. Byli totiž převedeni k takzvaným dodavatelům poslední instance (DPI), u kterých se za energie platí výrazně vyšší ceny.
Přestože většina odběratelů si v řádu dnů či několika málo týdnů našla nového dodavatele elektřiny i plynu, nic se nezměnilo na tom, že rok 2022 bude pro většinu spotřebitelů mimořádně tvrdý a budou muset sáhnout pořádně do kapes. O určitém štěstí budou moci hovořit jen ti, kteří mají zafixované ceny a za odběr energií budou platit i v dalším období stejné ceny, jako nyní. I oni se však v budoucnu vyšším účtům za energie nevyhnou, protože ceny plynu a elektřiny na burzách zřejmě jen tak brzy neklesnou.
„Aby se tak stalo, musely by se ceny energií, především pak plynu, vrátit na předkoronavirové úrovně, což vzhledem k odstavování uhelných elektráren a v mnohých evropských zemích na čele s Německem i jaderných je velmi, opravdu velmi málo pravděpodobné,“ konstatuje hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
.
