Nejuvolněnější situace panuje na trhu práce v okresech Tachov a Praha-východ, kde na jedno pracovní místo připadá 0,1 uchazeče. Na opačném konci žebříčku nalezneme tradičně okres Karviná, kde na každé volné místo je k dispozici hned 12,5 uchazečů. Zároveň zde panuje i nejvyšší míra nezaměstnanosti (9,3 %), která je naopak nejnižší v okresech Pelhřimov a Rychnov nad Kněžnou (shodně 1,9 %).
Poslední srovnatelná data z celé Evropy pocházejí z měsíce březen, ve kterém činila nezaměstnanost v Evropské unii 7,3 % (po sezónním očištění), v eurozóně pak 8,1 %. Česko ani v březnu nedokázalo dobýt zpět svůj předchozí primát země s nejnižší nezaměstnaností v EU, který momentálně náleží Polsku s 3,1 %, zatímco Česko hlásí 3,2 %. „Metodika evropské nezaměstnanosti, a tudíž i výsledná hodnota, se liší od té používané českým ministerstvem,“ připomíná Hradil.
Český trh práce podle analytiků nadále prochází pandemií bez větší viditelné újmy. Nárůst míry nezaměstnanosti oproti předkrizovým úrovním činí jen něco málo přes jeden procentní bod, což ani zdaleka neodpovídá dramatickému propadu výkonu celé ekonomiky. Kromě pokračujících vládních programů na podporu zaměstnanosti to lze přičíst i vysoké kondici, ve které pracovní trh do pandemie vstupoval, odolnosti českého průmyslu, ale i odlivu zahraničních pracovníků.