Novela insolvenčního zákona zjednodušila cestu k oddlužení, přesto počet nových insolvenčních řízení roste jen pozvolna, o 12 % meziročně. Podle nového výzkumu Konsorcia dluhových poraden ČR desítky tisíc lidí v dluhové tísni tuto možnost nevyužívají kvůli neznalosti, psychickému vyčerpání a složitým životním podmínkám.
Experti varují, že bez cílené podpory zůstane potenciál oddlužení, které by mohlo stabilizovat životy stovek tisíc lidí, nenaplněn. Výzkum, který probíhal od března do května 2025 na vzorku 506 respondentů s těžko řešitelnými dluhy či exekucemi, odhalil alarmující mezery v informovanosti.
Oddlužení není jen záchranou pro jednotlivce, ale má i makroekonomický přínos. „Není to žádný dárek zdarma. Je to nástroj, jak vrátit lidi do ekonomiky, aby pracovali, platili daně a podporovali spotřebu.“
Více než 40 % dlužníků nikdy neslyšelo o oddlužení nebo nezná jeho základní principy. Téměř polovina neví, že oddlužení umožňuje odpuštění zbylého dluhu, a dvě třetiny netuší o klíčové změně v zákoně, která zrušila povinnost splatit minimálně 30 % dluhu. Tato novela přitom výrazně zvyšuje šance na úspěšné zvládnutí procesu.
„Je zarážející, jak málo lidí zná možnosti, které jim zákon nabízí,“ uvedla Pavla Aschermannová, předsedkyně Konsorcia dluhových poraden ČR. „Dlužníci jsou často psychicky vyčerpaní, polovina vykazuje příznaky středně těžké deprese nebo úzkosti. Kombinace chudoby, nejistého bydlení a strachu ze selhání v oddlužení je odrazuje od prvního kroku.“
Podle Daniela Prokopa z PAQ Research žije značná část zadlužených pod hranicí příjmové chudoby nebo v nejistých bytových podmínkách. Obavy, že nezvládnou splátky (67 %) nebo že soud na konci procesu dluhy neodpustí (65 %), ještě více prohlubují jejich rezignaci. Přitom devět z deseti dlužníků by uvítalo pomoc s přípravou žádosti o oddlužení, ale 57 % neví, že bezplatnou podporu poskytují neziskové organizace.
Výzkum identifikoval pět typů dlužníků podle převládajících bariér. Největší šanci na vstup do oddlužení mají „připravení“ (28 %) a „zlomení“ (35 %), kteří tvoří více než polovinu zadlužených. Zatímco ročně do oddlužení vstupuje zhruba 20 tisíc lidí, odborníci odhadují, že potenciál je až desetinásobný.
„Musíme hledat nové cesty, jak dlužníky oslovit – třeba přes banky nebo poštu – a podporovat je v pravý čas,“ navrhuje Aschermannová.
Oddlužení není jen záchranou pro jednotlivce, ale má i makroekonomický přínos. „Není to žádný dárek zdarma. Je to nástroj, jak vrátit lidi do ekonomiky, aby pracovali, platili daně a podporovali spotřebu,“ zdůrazňuje Aschermannová. Bez větší informovanosti a podpory však zůstává oddlužení nedostatečně využitým nástrojem, který by mohl stabilizovat životy i ekonomiku.
