Podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektřiny vzrostl vloni v EU na rekordních 44 %; poprvé překročil 40 %. Růst výroby z obnovitelných zdrojů byl tažen větrnou a solární energií, které v roce 2023 vyrobily rekordních 27 % elektřiny v EU a dosáhly historicky největšího ročního přírůstku výkonu.
Kromě toho dosáhla výroba větrné energie významného milníku a poprvé překonala výrobu elektřiny z plynu. Česko loni dosáhlo po dekádě stagnace téměř gigawattového růstu solárních elektráren. Data roční výroby ukazují, že solární elektrárny vyrobily meziročně o cca 16 procent čisté elektřiny více. Přispěl k tomu hlavně nárůst instalovaného výkonu fotovoltaiky, a to zhruba o 40 procent.
„Výrazný nárůst instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů dokazuje, že cíle pro rok 2030 mohou být mnohem ambicióznější, než jsme si ještě donedávna mysleli. Evropa zažívá doslova energetickou revoluci a Česko nesmí být pozadu. Navýšení cílů českého klimaticko-
energetického plánu na 33 procent zelené energie do roku 2030 by měl být jen začátek a je na čase se začit připravovat i na další milníky, jako je například právě schválený pokles emisí do roku 2040 o 90 procent,“ upozorňuje Martin Sedlák, programový ředitel Svazu
moderní energetiky.
Kombinovaná výroba větrné a solární energie vzrostla v Evropě o rekordních 90 TWh a instalovaný výkon o 73 GW. Solární energie pokračovala v silném růstu s 56 GW dodatečné kapacity v roce 2023 ve srovnání se 41 GW v roce 2022 (+37 %).
Data ukazují, že EU loni urychlila odklon od fosilních paliv a zaznamenala rekordní pokles uhlí, plynu a emisí. Fosilní paliva klesla o rekordních 19 % na historicky nejnižší úroveň, když se na výrobě elektřiny v EU podílela méně než třetinou.
V loňském roce klesla výroba elektřiny z uhlí o 26 % a z plynu o 15 %, což představuje největší meziroční pokles v těchto palivech přinejmenším od roku 1990. Od svého vrcholu v roce 2007 se emise v odvětví energetiky snížily téměř o polovinu.
Emise v energetickém sektoru EU by měly v roce 2023 klesnout o 19 %, což je největší pokles v historii. Podle zveřejněných údajů zaznamenalo jedenáct zemí EU rekord v největším procentuálním ročním poklesu emisí CO2 v energetickém sektoru.
V Polsku tyto emise klesly o 15 %, protože výroba elektřiny z uhlí byla nahrazena kombinací většího množství větrné, solární energie, plynu, většího dovozu elektřiny a nižší poptávky. V České republice klesly emise v energetice o 16 % v důsledku nižšího vývozu elektřiny z uhlí, ale
také restartu obnovitelných zdrojů energie, zejména fotovoltaiky.
Kromě růstu čisté energie přispěla k poklesu výroby elektřiny z fosilních paliv také klesající poptávka po elektřině. Poptávka v roce 2023 klesla o 3,4 % oproti roku 2022 a byla o 6,4 % nižší než v roce 2021, kdy začala energetická krize. Snížení měsíční spotřeby elektřiny se projevilo ve většině členských států.
Toto snížení bylo způsobeno nejen vysokými cenami energie, ale také opatřeními v oblasti energetické účinnosti, jako je zateplování budov.
