V květnu podíl nezaměstnaných mírně poklesl na 4,2 % (v dubnu činil 4,3 %), což bylo očekáváno námi i trhem. Úřad práce na konci května evidoval 316 060 uchazečů o zaměstnání, meziměsíčně to bylo o 2 480 osob méně a o 41 738 osob více v meziročním srovnání.
Meziročně se podíl nezaměstnaných zvýšil o 0,6 p.b. Nezaměstnanost v květnu stále nedosahovala odhadované přirozené míry. Firmy se dlouhodobě potýkají se slabší poptávkou, a to představuje hlavní úskalí českého průmyslu. Průmyslové podniky zaměstnance propouští minimálně, ale neobnovují přirozený úbytek lidí, kteří ukončili pracovní poměr z vlastního rozhodnutí nebo odešli do důchodu.
Nabídka volných pracovních míst je v rámci České republiky rozložena nerovnoměrně, a tak se zlehka zvyšuje podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob.
Zaměstnanost mírně klesá, což je způsobeno snahou o snižování nákladů a redukcí kapacit zejména v průmyslových závodech. Květen je měsíc, ve kterém se již rozbíhají sezónní práce. Zaměstnavatelé před začátkem léta obsazují pozice v cestovním ruchu, pohostinství a ubytovacích službách, a i přesto se počet nezaměstnaných výrazněji nesnížil. Na druhé straně v porovnání s členskými státy EU drží Česká republika první příčku v nízkém počtu nezaměstnaných osob.
V květnu ukončila výrobu slévárna Kovosvit MAS Foundry v Sezimově Ústí, která propustila 120 zaměstnanců. Tentýž měsíc oznámila firma Linden (skupina Winning Plastics), která vyrábí plastové díly pro automobilový průmysl, že do konce roku uzavře výrobní závod v Hustopečích na Břeclavsku, kde pracuje téměř 200 lidí.
Nabídka volných pracovních míst je v rámci České republiky rozložena nerovnoměrně, a tak se zlehka zvyšuje podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob. V meziměsíčním srovnání se snížil podíl osob, kteří jsou bez práce méně než tři měsíce.
Trh práce by se měl připravit na důležité změny, které s sebou přináší slabší zahraniční poptávka, nezbytná automatizace výrobních procesů a stále častější zapojování umělé inteligence a dalších technologií pro pracovního procesu.
V rámci krajů je nezaměstnanost nejvyšší tradičně v Ústeckém kraji (6,5 %) a v Moravskoslezském kraji (6,0 %). V porovnání s měsícem dubnem poklesl podíl nezaměstnaných (o -0,1 p.b.) v šesti krajích – v Ústeckém, Karlovarském, Jihočeském, Jihomoravském, Olomouckém kraji a v Kraji Vysočina. Meziročně se podíl nezaměstnaných zvýšil nejvíce v Karlovarském kraji (+0,9 p.b.), v Libereckém a Moravskoslezském kraji (shodně +0,8 p.b.).
Zaměstnanost v průmyslu klesá, což se projevuje na lehce se zvyšující míře nezaměstnanosti. Indikátor očekávání zaměstnanosti v EU v posledních měsících mírně klesá, což značí lehké znepokojení na trhu práce.
Trh práce by se měl připravit na důležité změny, které s sebou přináší slabší zahraniční poptávka, nezbytná automatizace výrobních procesů a stále častější zapojování umělé inteligence a dalších technologií pro pracovního procesu.
Tlak bude vyvíjen zejména na redukci nákladů práce, zvýšení produktivity a zkvalitnění práce. Pro rok 2025 neočekáváme výraznější nárůst nezaměstnanosti a přepokládáme, že průměrný podíl nezaměstnaných vzroste z loňských 3,8 % nad 4 % v letošním roce.
Autorkou textu je Tereza Krček, analytička Raiffeisenbank
