Tuzemská registrovaná míra nezaměstnanosti se snížila již třetí měsíc v řadě; v květnu dosáhla květnu 3,9 %. Dostala se tak na nejnižší úroveň od listopadu a oproti loňskému květnu je vyšší „jen“ o tři desetiny procentního bodu. Uchazečů o zaměstnání Úřad práce eviduje 285 822, tedy meziměsíčně o 12 054 méně, zatímco počet volných pracovních míst narostl o 3 197 a dosáhl počtu 346 604. Opět tak narůstá nesoulad mezi potřebami zaměstnavatelů a možnostmi či preferencemi zaměstnanců. Oproti květnu loňského roku je na pracovním trhu o 19 678 více uchazečů, a o 15 554 více volných míst. Na jedno volné pracovní místo aktuálně připadá 0,8 uchazeče.
Nejlepší pozici mají nadále uchazeči o zaměstnání v okrese Praha-východ, kde jich na jedno volné místo připadá jen 0,1, a dále v okresech Tachov a Mladá Boleslav (shodně 0,2). Naopak nejnapjatější situace panuje tradičně v okresech Karviná (9,8), Sokolov (5,2) a Most (5,1). Co do míry nezaměstnanosti vévodí žebříčku okres Pelhřimov (1,7 %), na opačném konci pak nalezneme opět Karvinou (9,2 %).
„V celoevropském srovnání Česko během pandemie přišlo o svůj předchozí primát, když se na místo země s nejnižší mírou nezaměstnanosti před něj dostalo Polsko. Tento stav platil i v dubnu – tedy posledním měsíci, za který existují srovnatelná data – kdy náš severní soused vykázal v sezónně očištěném vyjádření 3,1 %, zatímco v tuzemsku šlo o 3,4 %, což stačí na druhé místo sdílené s Nizozemím. Připomínáme, že metodika evropské nezaměstnanosti, a tudíž i výsledná hodnota, se liší od té používané českým ministerstvem,“ říká analytik Raiffeisenbank Vít Hradil.
Českým trhem práce pandemie evidentně nijak významně neotřásla a podle analytiků k tomu pravděpodobně již ani nedojde. „Kromě excelentní kondice, ve které do ní vstupoval, kdy zde nedobrovolná nezaměstnanost prakticky neexistovala, to lze přičíst i odolnosti českého průmyslu, absenci části zahraničních pracovníků a v neposlední řadě i vládním programům na podporu zaměstnanosti. Ty sice evidentně způsobily podivnou dvojkolejnost českého trhu práce, kdy na jedné straně část oborů zoufale nemůže sehnat pracovníky, zatímco ti jsou jinde uměle dotováni z rozpočtu, je ovšem bez pochyb, že nárůstu míry nezaměstnanosti jako takové pomohly zabránit,“ říká Hradil.
Ani s ohlášeným blížícím se tlumením těchto programů není důvod se obávat skokového zhoršení situace. Znovuotevírání sektoru služeb v kombinaci s momentálně extrémně rozjetým průmyslem a příchodem letní sezóny pravděpodobně bez větších problémů absorbuje i větší množství pracovní síly.
