Pandemická situace v Česku a v Německu se dál zhoršuje. V Česku přibývá denně kolem 13 tisíc nově nakažených – týdenní průměr nově nakažených na 100 tisíc obyvatel přesáhl 85, což je nejrychlejší přírůstek od března letošního roku. Situace se dramaticky zhoršuje také v Německu – největší evropské ekonomice. Nové případy přibývají podobně rychle, i když jsou zatím pouze v přepočtu na obyvatele na polovině toho, co v Česku. Situace je zatím o poznání lepší na jihu Evropy, a to pravděpodobně jednak v důsledku daleko vyšších úrovní proočkovanosti (Španělsko, Portugalsko) a částečně v důsledku příznivějšího počasí (Itálie, Francie). Zdá se tak, že největší evropskou ekonomiku čeká další těžká zima, a to na rozdíl od Francie nebo Španělska po relativně slabém létě a podzimu.
Je pravda, že opatření proti probíhající vlně pravděpodobně nebudou ani v Německu ani v Česku tak tvrdá jako před rokem. To však v nejbližších týdnech povede k dalšímu zhoršení situace a výraznému růstu zátěže pro zdravotní systém. Lidé tak do značné míry sami omezí své kontakty, což už se při pohledu na mobility data (například od Googlu) ostatně ukazuje již dnes. To pravděpodobně znovu ochladí sektor služeb, který pomáhal hospodářskému oživení v létě a v první polovině podzimu.
Navíc průmyslové ekonomiky Německa i Česka o poznání více trápily v posledních měsících výpadky subdodávek v průmyslu, komplikovaná logistika a drahé energie. To vše je taky dědictvím skoro dva roky dlouhé pandemie, která se ve třetím kvartále začala výrazně zakusovat do průmyslového výkonu největší evropské ekonomiky.
Výsledkem je tedy slabé Německo, které zaostávalo za zbytkem Evropy v létě, na podzim a nyní i v zimě. Ta po loňském propadu skoro o 5 % nakonec letos překvapivě asi nevzroste o více než 2,5 % a zůstane viditelně pod svými před COVIDovými úrovněmi. A v některých německých odvětvích to bude ještě o poznání horší – například úroveň výstupu v německém sektoru automotive je v tuto chvíli zhruba 50 % pod maximy z roku 2017. To není nijak dobrá zpráva ani pro Česko. Eurozóna jako celek přitom na přelomu roku může s trochou štěstí před-pandemických úrovní dosáhnout (Francie i Itálie pravděpodobně letos porostou o 6-7%).
Autorem textu je Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
