Překvapivý růst německé ekonomiky ve třetím čtvrtletí tohoto roku o mezikvartálních 0,3 % byl v rámci finálního odhadu nakonec ještě mírně navýšen na 0,4 %. Růst tamní ekonomiky byl tažen především výdaji domácností, a to navzdory růstu cenové hladiny.
Spotřeba domácností vzrostla oproti druhému kvartálu o jedno procento, když rostla aktivita v dříve z důvodu pandemie ochromených službách.
Vládní výdaje stagnovaly. Na straně investic došlo v sektoru stavebnictví k poklesu o 1,4 % zatímco investice do strojů přidaly 2,7 %. Kladně působil také zahraniční obchod, a to i přes napjatou geopolitickou situaci.
Detailní pohled na strukturu české ekonomiky, jež s tou německou velmi souvisí, za třetí čtvrtletí přijdou v rámci zpřesněného odhadu ČSÚ příští týden. Již zveřejněné údaje ale ukazují na zásadní rozdíl oproti Německu: spotřeba domácností klesala a byla hlavním důvodem mezikvartálního poklesu HDP o 0,3 %.
Naopak jisté rozvolnění v dodavatelských řetězcích mělo stejně jako v Německu podpořit výrobu a zahraniční obchod. Do čtvrtého kvartálu je výhled pro obě ekonomiky podle analytiků zatížen riziky. Především impulz ze strany spotřeby domácností patrně i v Německu oslabí s tím, jak vyprchá efekt znovuotevření ekonomiky a úspory domácností budou v prostředí nadále vysokých cen klesat.
