Ukrajinci jsou aktuálně nejpočetnější cizineckou skupinou na českém trhu práce, až na druhém místě jsou nyní Slováci. Třebaže ukrajinští pracovníci působí v České republice dlouhodobě, v posledních dvou letech situaci výrazně proměnil příchod válečných uprchlíků.
Podle Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) vzrostl počet záznamů se státním občanstvím Ukrajiny za dva poslední roky o 86%. Z největších cizineckých skupin pouze Bulharů drobně ubylo (o 3%), naopak občanů Slovenska dále přibylo o 9%.
Nezdá se tedy, že by Ukrajinci vytěsňovali jiné zaměstnance ze zemí EU, spíše zaplňují volná místa na trhu práce. V aktuálním vydání svého časopisu Statistika & My to uvádí Český statistický úřad (ČSÚ).
Speciální zpracování ISPV za roky 2022 a 2023 dokázalo podrobněji rozkrýt, kam integrace uprchlické populace směřovala, protože lze data třídit podle státního občanství zaměstnance a sledovat změny v počtech.
V třídění podle hlavních tříd Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO nalezneme meziroční nárůst ve všech. V dělnických profesích je relativní hodnota paradoxně menší, jenže právě v nich byli ukrajinští pracovníci zastoupení ve značné míře již před válkou.
V roce 2022 mělo zaměstnání v nemanuálních profesích jen 19% ukrajinských zaměstnanců, o rok později 20%. Relativně největší nárůst nastal v hlavní třídě úředníků (o 42%), o třetinu se zvýšily počty u manažerských pozic i u specialistů, avšak šlo o velmi malé počty.
Skutečně významný tak byl nárůst o 23% u obsluhy strojů a zařízení, v případě žen šlo dokonce o 30%, a o 28% u pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, v případě žen o 31%. V těchto dvou hlavních třídách tak v roce 2023 pracovalo 63% všech ukrajinských zaměstnanců a zaměstnankyň.
Tato situace se promítá i do podrobného třídění podle jednotlivých zaměstnání. Meziročně se zvýšily počty ukrajinských lékařů o 33%, vývojářů softwaru o 40%, všeobecných sester bez specializace o 17%, a také odborných pracovníků v účetnictví či administrativě zhruba o třetinu, ale vždy se jedná o počty záznamů jen v řádu stovek.
Mnohem významnější v absolutních číslech jsou zvýšení např. u kuchařů o 21% na 2,3 tisíce, u prodavačů v prodejnách o 17% na 3,5 tisíce, u zedníků o 6% na 3,7 tisíce, u svářečů o 15% na 1,5 tisíce, u nástrojařů o 21% na 1,7 tisíce, u seřizovačů a obsluhy obráběcích strojů o 27% na 1,9 tisíce a u mechaniků či opravářů zemědělských, průmyslových a jiných strojů či zařízení o 38% na 1,1 tisíce.
Vůbec největší počet ukrajinských zaměstnanců pak byl vloni v různých profesích montážních dělníků. Těch bez rozlišení bylo 11,6 tisíce, a meziročně se jejich počet zvýšil o 27%.
Pozoruhodné je rovněž srovnání podle toho, jaké má zaměstnanec vykázané vzdělání. U zaměstnanců s českým občanstvím je nejnižší podíl osob jen se základním či nedokončeným vzděláním (6,1%), cizinecké skupiny jsou na tom zpravidla mnohem hůře.
Nejvyšší podíl základního vzdělání (a jediný nadpoloviční) byl vykázán u zaměstnanců s vietnamským občanstvím (56,6%). O něco menší zastoupení mají lidé se základním vzděláním mezi zaměstnanými Ukrajinci (41,5%), dále Bulhary (39,9%), Rumuny (35,2 %) a Poláky (28,9 %). Nízké podíly najdeme u Slováků (9,4%) a Rusů (6,4%).
To může souviset s tím, že právě z těchto dvou států míří do Česka mnoho lidí studovat, a po škole zde zůstávají a vstupují na zdejší trh práce.