S využitím vodíku počítá Národní akční plán čisté mobility, podle něhož by v roce 2030 mělo jezdit na tento pohon až 50 tisíc osobních automobilů a kolem 900 autobusů. Vodík jako alternativu k dnes často skloňované elektromobilitě podporuje Ministerstvo průmyslu a obchodu výstavbou veřejných dobíjecích stanic, nulovým mýtným nebo bezplatným parkováním. I to zaznělo na konferenci pořádanou Institutem pro veřejnou diskusi (IVD) s názvem Barvy vodíku.
Vodík za deset let
Především takzvaný zelený vodík má podle expertů největší potenciál, protože je vyrobený bezemisní elektrolýzou, na rozdíl od modrého a šedého vodíku získávaného ze zemního plynu či hnědého vodíku z uhlí. Podle Aleše Doucka, předsedy České vodíkové platformy HYTEP, je jedním z cílů vodíkové technologie nejen vodík využívat, ale také vyrábět a integrovat do energetických celků. „Již od roku 2007 vodík popularizujeme a máme 35 členů od výzkumných organizací a škol po výrobce těchto technologií,“ uvádí Doucek. „Je třeba ho rovněž umět uskladnit a dovézt k zákazníkům na čerpací stanice. A vyrábět ho dostatek za přijatelnou cenu,“ podotýká Aleš Doucek. K přepravě vodíku by mohly být využity stávající tranzitní plynovody.
Lukáš Janura z ministerstva průmyslu a obchodu připomněl, že letos v létě byla vládou schválena takzvaná Vodíková strategie ČR, jejímž cílem je snížení emisí skleníkových plynů. Jako první by se vodíkové technologie měly objevit v dopravě, poté v průmyslu, plynárenství a nakonec i v českých domácnostech. „Česko nikdy nebude vývozcem vodíku vzhledem k našemu podnebí a poloze. Ale máme bohatou průmyslovou tradici, takže se můžeme podílet na výrobě komponent celé soustavy,“ míní Lukáš Janura s tím, že producenti počítají s uplatněním u osobních a nákladních automobilů i v železniční dopravě. Do deseti let by mohly být příslušné vodíkové technologie připraveny. Vzhledem k logistickým nákladům by v ideálním případě měla výroba i spotřeba vodíku probíhat na jednom místě.
Hlavní ekonom společnosti ČEZ Pavel Řežábek je toho názoru, že budoucnost vodíkového hospodářství skýtá obrovskou příležitost. Velkou roli bude hrát to, jak se k němu postaví stát, přičemž průmysl se už vydává touto cestou. „Dekarbonizace probíhá nejen v Evropě, ale i ve Velké Británii, USA, Kanadě a v řadě dalších zemí. Vodík může obsáhnout až čtvrtinu zeleného trhu. V této oblasti má ČEZ patnáct projektových záměrů,“ říká Pavel Řežábek. Nejde podle něj jen o dopravu, ale i o letectví, stavebnictví, hutní a chemický průmysl. Například RWE vyvíjí elektrolyzér od výkonu 100 a 300 megawattů, E.ON experimentuje s plynovodem na čistý vodík.
Z plynových stanic budou vodíkové
Odborník na vodíkové technologie ÚJV Řež, Lukáš Polák, představil největší aktuální projekty Skupiny ÚJV. Jde o vodíkovou plnící stanici v Neratovicích, malou plničku v areálu v Řeži, vodíkový autobus TriHyBus, malý užitkový automobil HyVan a užitkové vozidlo pro komunální služby H2ElZebra. „Nejsme daleko od chvíle, kdy se objeví vodíkový vlak,“ prohlásil Lukáš Polák.
Právě s ÚJV Řež podepsala v rámci programu konference smlouvu o vodíkové spolupráci Pražská plynárenská. Její předseda představenstva Martin Pacovský upozornil, že společnost bere vodík velmi vážně. „Jsme schopni se dostat v přidávání vodíku do zemního plynu na 40 procent v roce 2040. Chceme být lídrem v implementaci, abychom se dostali k samotné výrobě vodíku, nejen k jeho distribuci. Naše CNG stanice budeme konvertovat na vodík,“ doplnil Martin Pacovský a upřesnil, že nad hranicí deseti procent vodíku už budou potřebné nové spotřebiče. Ty se však zatím nevyrábí.
Na vodík vsází i Zásilkovna
Manažer hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje Karel Tichý připomněl, že Ústecko má velký energetický potenciál, je na něj připraveno a získalo jako první východoevropský region status „vodíkového údolí“. „Jsme uhelným regionem a těžebním centrem České republiky, petrochemickým srdcem země, v těsné blízkosti Německa a máme vlastní vodíkovou strategii,“ sdělil Karel Tichý, který počítá s umístěním gigafactory na výrobu baterií v Ústeckém kraji.
Podle Jiřího Hájka, generálního ředitele UniCRE ze skupiny Orlen Unipetrol, chystá firma ještě letos otevřít šest vodíkových stanic – v Praze, Brně, Ostravě, Plzni i Litvínově. A plánuje dalších 22. Všechny budou schopny doplnit nádrž za 4 až 5 minut. „V Litvínově vyrábíme 80 tisíc tun šedého vodíku ročně. Od roku 2030 budeme nabízet zelený vodík, kterým můžeme ´ozelenit´ tradiční paliva. Jeho výroba bude klíčová, ale potřebujeme cítit zájem měst a obcí, aby na vodík přesedlaly.“ Výrobní cena zeleného vodíku není hlavním parametrem, tou bude přepravní náklad. V individuální dopravě začne dominovat elektromobilita, u vodíku hlavně taxislužba či autobusy.
Petra Císařová, projektová manažerka Zásilkovny, zmínila, že firma má o vodíkové technologie zájem, především s ohledem na bezemisní energetiku a udržitelnost: „Disponujeme 9000 výdejními místy a chceme být vnímáni jako aktivní hráč na poli e-commerce. A proč vodík? Dává nám smysl ohledně dojezdu a oproti elektrovozům se nemusíme zdržovat dobíjením. Zároveň chceme vodík vyrábět sami s pomocí fotovoltaiky na střechách našich budov,“ řekla Petra Císařová.
Vodík, palivo budoucnosti?
Ředitel výzkumu automobilky Tatra Trucks Radomír Smolka podotkl, že velcí výrobci náklaďáků, jako je Mercedes, Iveco nebo Man, nebudou po roce 2040 už nabízet klasické spalovací motory.
„My se musíme také přizpůsobit. Auto na vodík se nám jeví jako ideální, nemá dlouhé dobíjení, může být tak lépe vytíženo,“ řekl Radomír Smolka. Připomněl, že Tatra vyniká unikátní koncepcí podvozku s nezávislým zavěšením kol a nyní nabízí dvě řady: Tatra Phoenix ve spolupráci s firmou DAF a Tatra Force. Na svém testovacím polygonu vybuduje automobilka vodíkovou plnící stanici.
Pokud jde o osobní vozy, na trhu jsou dostupné zatím jen dva modely: Toyota Mirai a Hyundai Nexo. Podle Martina Pelešky, country directora značek Toyota a Lexus, je vodík u osobních aut vedle elektřiny palivem budoucnosti, které se rozhodně vyplatí.
Rovněž Hyundai Motor Czech nabízí podle projektového a marketingového ředitele Marka Trešla palivové články pro osobní i nákladní automobily a chystá se na projekty veřejné dopravy. „K produktům budoucnosti patří například autonomní kontejnerový nákladní vůz Trail Drone, automatický záchranářský modul s dronem, tahač návěsů či vysokovýkonný sportovní vůz,“ uzavřel Marek Trešl.