Akcelerující míra inflace bude nadále ovlivňovat jak výdajovou, tak i příjmovou stránku veřejných rozpočtů. Pokud domácnosti nezačnou i přes vyšší ceny snižovat reálnou spotřebu, DPH bude generovat vyšší výnosy, píše ve své zprávě k vývoji hospodaření sektoru veřejných institucí a k nastavení fiskální a rozpočtové politiky Národní rozpočtová rada (NRR).
Proti tomuto (pro veřejné rozpočty) pozitivnímu vývoji bude podle ní působit autonomní nárůst dávek důchodového pojištění, kde míra inflace vstupuje do valorizačního vzorce. Vysoká dynamika růstu cen může zároveň zpomalit očekávané tempo růstu dluhové kvóty, a to v situaci, pokud by výnosové míry nově emitovaných státních dluhopisu na tento růst významně nezareagovaly. NRR upozorňuje, že tento způsob „řešení“ dluhového problému nelze považovat za vhodný, neboť se jedná o důsledek poklesu hodnoty peněz.
Jak konstatuje NRR, situace veřejných rozpočtů je aktuálně ovlivňována jak pandemickou situací, která se od září kontinuálně zhoršuje, tak i expanzivním nastavením fiskální politiky. Obojí se dominantně projevuje v saldu státního rozpočtu, neboť ten nese hlavní zátěž jednorázových opatření a je také nejvíce zasažen razantním snížením daně z příjmů fyzických osob, které je účinné od ledna letošního roku.
V průběhu listopadu se opět prohloubil deficit státního rozpočtu, který k 30. 11. dosáhl hodnoty 401,5 mld. Kč. Při vyloučení transakcí z EU je hodnota deficitu o 11,6 mld. Kč příznivější (389,9 mld. Kč). Listopadové prohloubení bylo dominantně způsobeno zvýšením transferů směřujících do jiných částí soustavy veřejných rozpočtů (územní samosprávné celky, státní účelové fondy).
Vzhledem k tomu, že během prosince nelze očekávat pokles výdajových tlaků na státní rozpočet ani významnější akceleraci příjmů, přesáhne jeho saldo s vysokou mírou pravděpodobnosti 400 mld. Kč. Původně plánovaný deficit ve výši 500 mld. Kč, který však byl jen velmi hrubě odhadnut, nebude naštěstí naplněn. V případě dalších složek systému veřejných rozpočtů NRR očekává, že rozpočty místních vládních institucí vykážou mírný přebytek, který však bude kompenzován deficitem systému veřejného zdravotního pojištění zhruba v obdobné výši.
Jak ve své zprávě dále konstatuje NRR, výhled fiskální politiky prochází v současné době významným předělem, neboť po říjnových volbách do poslanecké sněmovny se formuje vláda, která klade větší důraz na rychlejší tempo konsolidace veřejných financí. NRR to hodnotí pozitivně. „Avšak dokud není představena konkrétní konsolidační strategie a jednotlivé kroky, které mají ke zlepšení veřejných financí přispět, nelze vyhodnotit realističnost tohoto záměru,“ píše ve své zprávě. Rychlejší konsolidaci veřejných rozpočtů může podle NRR mírně prospět vyšší než původně očekávané tempo růstu objemu mezd a platů v ekonomice, což by generovalo dodatečné příjmy z titulu dodatečného výnosu zákonného pojistného a daně z příjmů fyzických osob.
Naopak negativním směrem bude působit zhoršení epidemie COVID-19, které zpomalí hospodářské oživení a které si již vynutilo opětovnou aktivaci některých podpůrných programů. Další riziko představuje prudký nárůst cen energií, který si zřejmě vyžádá další veřejné výdaje ke stabilizaci finanční situace zasažených domácností.
Aktuálně navržený rozpočet s plánovaným deficitem 376,6 mld. Kč je podle NRR neakceptovatelný a bude nutné jej přepracovat. Cílem má být redukce navrhovaného deficitu zejména prostřednictvím snížení veřejných výdajů.
„Kroky budoucí vlády v oblasti veřejných financí by se neměly koncentrovat pouze na eliminaci střednědobé nerovnováhy, ale je nutné věnovat pozornost i nerovnováze dlouhodobé. Ta je spojena s efektem stárnutí populace, který na české veřejné finance začne doléhat od začátku 30. let. Je tedy nutné začít připravovat takové úpravy hlavních výdajových oblastí, zejména pak systému důchodového pojištění, aby byla do budoucna zajištěna jejich finanční udržitelnost,“ čteme ve zprávě.
