Napětí v globálních dodavatelských řetězcích stále nepolevuje, zejména při pohledu na cenový vývoj námořní kontejnerové dopravy. Na trase Šanghaj-Rotterdam došlo za poslední měsíc ke zdražení o zhruba 50 % na současných 5 000 dolarů. V meziročním srovnání je růst cen více než trojnásobný. Podobný vývoj se přitom neodehrává jen na ose Asie-Evropa, ale svižně zdražuje kontejnerová doprava také z Asie do Spojených států.
Od nástupu pandemie se cena námořní dopravy vyvíjí jako na houpačce. Prvotní šok způsobený uzavřenými přístavy a prudkým růstem poptávky po zboží následovalo zklidnění situace v minulém roce, kdy se ceny vrátily na před-pandemickou úroveň. Stabilita však měla jepičí život. Od konce roku 2023 totiž zesílily útoky jemenských povstalců vůči obchodním lodím proplouvajícím Rudým mořem a byť se ještě v dubnu zdálo, že dochází k ústupu napětí, situace se dále vyostřuje.
Průjezd Rudým mořem je meziročně nižší o celých 90 %, což znamená, že obchodní lodě volí variantu obeplutí Afriky okolo Mysu Dobré naděje. Výsledkem je prodloužení plavby až o dva týdny. Vedle povstaleckých útoků pak zdražuje námořní dopravu také blížící se vrchol sezóny z hlediska poptávky po kontejnerových kapacitách, stejně jako krátkodobý negativní vliv špatného počasí v Asii, které navýšilo zpoždění některých dodávek.
Z makroekonomického pohledu zatím v Česku nevidíme statisticky významný dopad vyšších cen námořní dopravy do inflace nebo hospodářského růstu. V případě tuzemské inflace platí, že zbožová inflace dále zvolňuje (1,1 % meziročně v dubnu) a pomáhá kompenzovat zvýšenou inflaci v sektoru služeb (6,8 %). Pokud by ale měla geopolitická situace dále eskalovat a námořní doprava prudce zdražovat, průsak do české inflace by již mohl být hmatatelný. Z pohledu ČNB se tak jedná o další proinflační riziko, které bude bedlivě sledovat a nakonec může být i podpůrným argumentem, proč jít s úrokovými sazbami dále dolů pozvolněji.
Autorem textu je Dominik Rusinko, analytik ČSOB