Průměrná mzda v Česku ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku byla meziročně zhruba o procentní bod vyšší, než se očekávalo, konkrétně o 7,9 %, což s inflací v průměru přesahující 15 % odpovídá meziročnímu poklesu reálných mezd o 6,7 %. Za celý rok 2022 vzrostly nominální mzdy o 6,5 %, zatímco naše prognóza počítala s růstem blíže k 7 %. Celoroční číslo je naopak v souladu s prognózou ČNB.
Dnešní výsledek pro trh nepředstavuje větší překvapení. I když mzdy vzrostly více než trh očekával, jejich vývoj i tak zapadá do v pátek zveřejněných dat o vývoji HDP v 4Q22, kdy revize směrem k mírně horšímu výsledku (z -0,3 % k/k na -0,4 % k/k) byla způsobena především poklesem výdajů domácností.
Oba údaje představují holubičí signál, nicméně je třeba brát v potaz, že oba nabízí pohled do minulosti. Aktuálně alespoň předstihové ukazatele indikují stabilizaci situace a průměrný růst nominální mzdy odhadujeme pro letošek na 10 %. Dynamiku inflace by nominální mzdy měly začít převyšovat během druhé poloviny 2023.
Z pohledu ČNB poslední data z reálné ekonomiky potvrzují očekávání, že hlavní úroková sazba setrvá i po březnovém zasedání na 7 %. Výhled by neměla změnit ani únorová inflace (10.3.), od které se obecně čeká proti lednu slabší přírůstek.
V konkrétních číslech dosáhla průměrná mzda ve čtvrtém čtvrtletí 43 412 Kč oproti 39 880 Kč v letošním třetím čtvrtletí. Mediánová mzda dosáhla na 37 463 Kč.
Stejně jako v předchozím kvartálu i tentokrát postihl reálný pokles mezd všechna sledovaná odvětví. Nejlépe se přetahovat s inflací dokázali zaměstnanci ve výrobě elektrických zařízení, kde nominální mzda rostla o 14,6 %, stejně jako v odvětví výroby motorových vozidel s růstem o 13,4 %. Naopak ve vzdělávání klesla o 0,3 % a ve srovnání s ostatními odvětvími byl přírůstek nevýrazný především ve zdravotní a sociální péči (+4,5 %). Celkově nejvyšší mzdy zůstávají nadále v odvětví informačních a komunikačních činností (73 053 Kč), kde došlo k meziročnímu nárůstu o 9,1 %.
Zajímavé je, že v datech nevidíme výrazný rozdíl meziročního vývoje mezd mezi energeticky náročnými průmyslovými sektory a méně náročným sektorem služeb. To ukazuje na odolnost vůči energetickému cenovému šoku.
S výše zmíněným odhadem růstu nominálních mezd letos v průměru o 10 % je utažený trh práce nadále zdrojem inflačních tlaků a jedním z důvodů, proč neočekáváme rychlý sestup meziroční míry inflace k 2% cíli.
Autorem textu je David Vagenknecht, analytik Raiffeisenbank
