Mzdy ve 2. čtvrtletí letošního roku meziročně výrazně vzrostly a naplnily tak tržní očekávání. Obratem je však třeba zmínit, že se jedná o průměr, který je navíc zkreslen velmi nízkou základnou z loňského roku a dalšími mimořádnými faktory. Konkrétně ve 2. čtvrtletí průměrná hrubá měsíční nominální mzda vzrostla o 11,3 % na 38 275 korun. Vzhledem k vyššímu růstu spotřebitelských cen činil reálný růst průměrné mzdy 8,2 %. Tzv. medián mezd, který vytyčuje střední hodnotu mezd, vzrostl nominálně o 11,5 % na 32 408 korun.
Dvouciferný meziroční růst průměrné nominální mzdy sice na první pohled vypadá impozantně, avšak toto číslo je výrazně zkresleno hospodářským vývojem ve 2. čtvrtletí loňského roku. Loňské jarní měsíce byly silně ovlivněny pandemií Covidu19, došlo k prudkému poklesu odpracovaných hodin a výsledně i k poklesu průměrné nominální mzdy.
Na dvouciferný růst mezd v letošním 2. čtvrtletí je tak nutné pohlížet především jako na efekt velmi nízké statistické základny z loňska. Zároveň bylo i letošní 2. čtvrtletí zkreslováno specifickými faktory jako byla výplata mimořádných odměn ve zdravotnictví či čerpání částečných náhrad mezd. A v neposlední řadě zůstal růst mezd značně diferenciovaný, a to v závislosti od toho, jak na jednotlivé sektory ekonomiky dopadala protipandemická opatření.
Růst mezd ve 2. čtvrtletí byl charakterizován vysokou variabilitou. Velmi silně vzrostly díky „covidovým“ odměnám v průměru mzdy ve zdravotnictví, a to o 43,8 %! Nadprůměrně rostly mzdy v ubytování, stravování a pohostinství (17,3 %), což byl však důsledek poklesu mezd z loňského jara. Lepší obrázek o vývoji mezd v tomto odvětví poskytuje dvouletý horizont, když zde mzdy de facto stagnovaly. Nadprůměrný růst mezd se týkal i činností v oblasti nemovitostí a tzv. ostatních činností.
Přesně na průměru s 11,3 % skončil růst průměrné mzdy ve zpracovatelském průmyslu. Naopak v odvětvích stavebnictví, obchodu, dopravy a IT rostly mzdy podprůměrně. Specifikem byl potom pokles průměrné nominální mzdy v peněžnictví a pojišťovnictví o 1,6 %. I přes pokles však v tomto odvětví zůstala průměrná mzda absolutně nejvyšší s 63 476 korun.
Situace na pracovním trhu s převisem nabídky volných pracovních míst nad nezaměstnanými začne v nadcházejících čtvrtletích tlačit na růst mezd. Od začátku příštího roku navíc pravděpodobně dojde k výraznému navýšení minimální mzdy, což se promítne do i tlaku na růst mezd pod mediánem. Ve druhé polovině letošního a na začátku příštího roku je však zároveň nutné počítat s tím, že na reálný růst mezd bude negativně dopadat spotřebitelská inflace, která se v některých měsících může vyšplhat i přes 4 %.
Autor je analytik společnosti Akcenta
