Bankovní rada ČNB na svém prosincovém zasedání opět zvýší úrokové sazby. Podobně jako v listopadu tak ani nyní není otázka zda, ale o kolik. Na základě posledních rozhovorů s centrálními bankéři je nejpravděpodobnějším scénářem zvýšení sazeb o 75 bazických bodů. Zcela vyloučit však nelze ještě výraznější zvýšení sazeb. Hlavní sazba, dvoutýdenní repo, by se tak dostala minimálně na 3,5 %, kde se naposledy nacházela v říjnu 2008, píše analytik společnosti Akcenta Miroslva Novák a pokračuje:
Zatímco původní záměr centrálních bankéřů směrem k prosincovému zasedání byl již jen tzv. doladit měnovou politiku, tak poslední týdny ukazují, že bankovní rada bude nucena přistoupit minimálně k ještě jednomu razantnímu zvýšení sazeb. Za nutností pokračovat ve výrazném zvyšování sazeb stojí kombinace faktorů – prudký růst inflace, slabší kurz koruny a v neposlední řadě i rychlejší růst domácí ekonomiky ve 3. čtvrtletí, a to především u spotřeby domácností.
Výsledně se tak výhled na růst spotřebitelské inflace na začátku příštího roku posouvá stále výše. Většinu centrálních bankéřů navíc stále více znepokojují obavy, že se vyšší inflační očekávání u domácích ekonomických subjektů zabydlí dlouhodobě. A tomu se chce nyní ČNB za každou cenu vyhnout.
Při detailnějším pohledu je současné zrychlování spotřebitelské inflace skutečně alarmující. V listopadu inflace zrychlila „pouze“ na 6 % meziročně, avšak jen díky dočasně nulové DPH na elektřinu a zemní plyn. Bez tohoto mimořádného faktoru by inflace činila již téměř 7 %. Jádrová složka inflace přitom v listopadu poskočila na 7,8 % a inflace vyjádřená jako ceny neobchodovatelných položek bez regulovaných cen (téměř nejlépe vystihuje inflaci tvořenou tzv. doma) zrychlila dokonce na 8,2 %.
V souhrnu se aktuální inflace nachází výrazně nad listopadovou prognózou ČNB. Oproti prognóze ČNB je slabší i koruna vůči euru. Průměrný kurz koruny vůči euru od začátku října až do poloviny prosince činí 25,41 CZK/EUR, což je o poznání výše než průměrných 25 CZK/EUR v prognóze ČNB. A v neposlední řadě ve 3. čtvrtletí i přes nijak silný celkový hospodářský růst rostla poměrně výrazně spotřeba domácností.
Na podzim tak dochází k realizaci téměř všech rizik, které ČNB zmiňuje jako tzv. rizika prognózy. Koruna je vůči euru slabší, prudce roste tzv. imputované nájemné a ceny energií a zvyšují se i inflační očekávání, přičemž obavy spotřebitelů z vysoké inflace jsou rekordní. V neposlední řadě to pro příští rok nevypadá, že by mělo dojít ze strany nové vlády k zásadnější konsolidaci veřejných financí.
Co očekávat od bankovní rady ČNB v několikaměsíčním nadhledu? Velmi důležitý bude začátek příštího roku. Pokud inflace zrychlí k 8 % a výše, tak bude bankovní rada v 1. čtvrtletí nucena sazby dále zvýšit a hlavní sazba se tak může dostat na 4 % a případně i lehce nad tuto úroveň. Pro další vývoj měnové politiky ČNB v průběhu příštího roku bude klíčové, zda inflace bude skutečně kulminovat v 1. čtvrtletí a zároveň i jak rychle se bude inflace vracet zpět k inflačnímu cíli ČNB, tj. ke 2 %. V tomto směru bude záviset především na tom, zda dojde ke stabilizaci narušených výrobních řetězců a k ustálení cen energií. Oba tyto vnější nákladové faktory přitom ČNB nemá pod kontrolou, ale musí brát v potaz tzv. sekundární dopady těchto faktorů. Bankovní rada tak i po celý příští rok bude nucena balancovat na hodně tenkém laně mezi inflaci a křehkostí hospodářského oživení.
