Kurz koruny bude během léta a pravděpodobně i po celou druhou polovinu letošního roku silně svázán s měnovou politikou České národní banky (ČNB) a s aktivitou ČNB na devizovém trhu. Vzhledem k významným personálním změnám v bankovní radě ČNB od začátku července je navíc vývoj koruny zatížen velkou dávkou nejistoty a to téměř výhradně směrem ke slabšímu kurzu koruny.
V určitém slova smyslu se tak vracíme zpět do období 2013 – 2017, kdy o kurzu koruny primárně nerozhodovaly tržní síly, ale sedmičlenná bankovní rada ČNB.
ČNB od 12. května aplikuje intervence na devizovém trhu a podle mých odhadů mohla proti oslabování doposud vynaložit již přes 7 miliard eur (oficiální přesná čísla budou zveřejněna se zpožděním v tzv. devizových obchodech ČNB). Klíčové nyní je, zda obměněná bankovní rada ČNB bude v intervencích na podporu koruny pokračovat i během léta a pokud ano, tak za jakých podmínek.
Nastávající nový guvernér Aleš Michl dopředu avizoval, že navrhne ponechat úrokové sazby stabilní po určitou dobu, když společně s Oldřichem Dědkem nechce sazby dále zvyšovat. Michl je zároveň odpůrcem aktivního zasahování ČNB do kurzového vývoje, když preferuje čistě tržní vývoj.
To je rozdíl oproti Dědkovi, který se aktivnějšímu zásahu ČNB na devizovém trhu podle všeho nebrání. S otazníkem je to, jak se k intervencím postaví nové centrální bankéřky E. Zamrazilová a K. Kubelková a nový člen J. Frait.
Velmi důležité tak bude během července sledovat postoj jmenovaných centrálních bankéřů k devizovým intervencím, přičemž hodně v tomto směru napoví měnověpolitické jednání bankovní rady, které se uskuteční 4. srpna a na němž bude k dispozici nová makroekonomická prognóza.
Důvody pro slabší korunu
- Stagflační vývoj domácí ekonomiky
Domácí ekonomika aktuálně jednoznačně směřuje ke stagflačnímu vývoji. Ve druhé polovině letošního roku lze očekávat pokles hrubého domácího produktu HDP (technicky je hospodářská recese definována jako mezikvartální pokles HDP po dvou po sobě jdoucích čtvrtletích). Zároveň je nutné v tomto období nutné počítat s velmi vysokou inflací, přičemž nelze vyloučit, že kvůli prudce zdražujícím potravinám bude inflace nakonec kulminovat až v závěru letošního roku. Pokud by koruna vůči euru začala výrazněji oslabovat, tak by skrz ještě vyšší dovozní ceny meziroční růst spotřebitelských cen zamířil nad 20 %. Stagflační vývoj domácí ekonomiky by byl ještě výraznější, pokud by došlo k definitivnímu zastavení dodávek ruského zemního plynu.
- Schodková obchodní bilance
Pro oslabování koruny hovoří i bilance zahraničního obchodu. Přebytková bilance zahraničního obchodu se zbožím je aktuálně minulostí, když za první čtyři měsíce letošního roku obchodní bilance vykázala schodek 37,9 mld. korun. Exportní strana je zatížena problémy v dodavatelských řetězcích a importní strana extrémně prudkým růstem cen komodit. Schodkovou obchodní bilanci lze sice označit za dočasný faktor, avšak obrat nepříznivého trendu zahraničního obchodu nelze očekávat dříve než v příštím roce.
- V eurozóně se začnou zvyšovat úrokové sazby
Evropská centrální banka (ECB) na červnovém zasedání jasně avizovala, že s ohledem na rychle rostoucí inflaci začne od 3. čtvrtletí zvyšovat úrokové sazby. Pokud ČNB nebude ve druhé polovině roku dále zvyšovat úrokové sazby, tak se do široka rozevřený kladný úrokový diferenciál ve prospěch koruny začne pomalu zužovat. Právě úrokový diferenciál je s možností hospodářské recese v eurozóně dalším faktorem pro slabší korunu.
Dva scénáře vývoje koruny vůči euru
- Základní scénář
ČNB bude korunu podporovat intervencemi a v případě potřeby i dalším zvýšením úrokových sazeb. Na horizontu 1,3 a 6 měsíců lze proto očekávat stabilní kurz v průměru na úrovni 24,70 CZK/EUR, tj. podobný charakter obchodování jako v červnu. Koruna bude mít následně větší prostor k posílení až v příštím roce poté, co začnou odeznívat inflační tlaky, stabilizuje se situace v zahraničním obchodu a zlepší se hospodářské vyhlídky v domácím i ve vnějším prostředí.
- Alternativní scénář
ČNB nechá na korunu více působit tržní síly a k intervencím se uchýlí jen v případě výraznějšího oslabení české měny. V tomto případě by pravděpodobně došlo k prudkému oslabení koruny z aktuálních hodnot směrem k hladině 26 CZK/EUR, kde by již ČNB pravděpodobně intervencemi zasahovala. K výraznějšímu posílení koruny by následně došlo až v příštím roce poté, co začnou odeznívat inflační tlaky, stabilizuje se situace v zahraničním obchodu a zlepší se hospodářské vyhlídky v domácím i ve vnějším prostředí.
Autor je analytik společnosti AKCENTA
