Miroslav Novák: Důvody, proč je nezaměstnanost v Česku stále nízká

business-5779840_1280

Hluboký pokles domácí ekonomiky v loňském roce a část sektoru služeb uzemněná protiepidemickými opatřeními jsou jednoznačné argumenty pro to, aby nezaměstnanost výrazně rostla. To se však nestalo, upozorňuje ve svém komentáři analytik Akcenta Miroslav Novák a pokračuje:

Pohled na domácí pracovní trh sice ukazuje, že se nezaměstnanost v posledním roce zvýšila, avšak vzhledem k okolnostem nijak dramaticky. Podíl nezaměstnaných osob v březnu loňského roku, tj. se začátkem pandemie, činil 3 %. Letos v březnu poté 4,2 %. A v dubnu i s přispěním pozitivních sezónních faktorů 4,1 %. To zatím rozhodně nejsou hodnoty, které by budily velké obavy, ačkoli nárůst samozřejmě nepříjemný je. V rámci zemí Evropské unie Česko navíc nadále zůstává premiantem z pohledu nejnižší míry nezaměstnanosti.

Pokud se podíváme do minulosti, tak při poslední hluboké recesi v roce 2009 se podíl nezaměstnaných osob ze svého minima na jaře 2008 během jednoho roku zvedl z 3,8 % na více jak 6 % na jaře 2009. A na začátku roku 2010 činil podíl nezaměstnaných osob necelých 8 %. S vysokou nezaměstnanosti, českou optikou, se následně Česko potýkalo až do roku 2014.

Co stojí za jen nízkým nárůstem nezaměstnanosti v posledním roce? V první řadě je nutné zmínit vládní programy, které masivnímu nárůstu nezaměstnanosti zabránily. Příkladem budiž program Antivirus. To je velký rozdíl oproti roku 2009, kdy byla reakce vlády ohledně aktivní politiky zaměstnanosti daleko chladnější a do vývoje na pracovním trhu významněji promlouvaly tržní vlivy. Druhým důležitým faktorem je rychlé oživení zpracovatelského průmyslu, páteře české ekonomiky.

Při poslední hluboké hospodářské recesi v roce 2009 trvalo téměř sedm let, než se zpracovatelský průmysl dostal na předkrizové hodnoty produkce. V případě současné krize již produkce ve zpracovatelském průmyslu předkoronavirové hodnoty stihla překonat. A za třetí je to výchozí pozice na pracovním trhu, kdy i více jak rok po začátku pandemie je na trhu opravdu velké množství volných pracovních míst (letos v dubnu 343 tis.), které je stále vyšší než samotný počet nezaměstnaných (298 tis.). Zde je třeba férově dodat, že nároky na uchazeče jsou u většiny nabízených pracovních pozic nízké, čemuž samozřejmě odpovídá i mzdové ohodnocení.

Klíčovou otázkou je, jaké jsou vyhlídky vývoje na pracovním trhu ve druhé polovině letošního roku. Pandemie je, zdá se, pro zbytek jara a minimálně i pro 3. čtvrtletí pod kontrolou. Otevírání domácí ekonomiky signalizuje prudké oživení hospodářské aktivity v nejbližších měsících, a to především v sektoru služeb.

Poptávka po pracovní síle se bude zvyšovat i v doposud utlumených odvětvích (pohostinství a ubytování) a to i v kombinaci s pozitivní sezónností. V nadcházejících měsících je tak pravděpodobné, že uvidíme pokles nezaměstnanosti. Skutečnou zatěžkávací zkouškou si však pracovní trh projde v závěru letošního a na začátku příštího roku, kdy již pravděpodobně nebudou pracovní místa „dotována“ programem Antivirus a ke slovu se dostanou tržní síly. V tomto období by měla nezaměstnanost kulminovat a podíl nezaměstnaných osob zamířit lehce pod 5 %.

Sdílet článek

Mohlo by Vás zajímat