V posledních měsících se často spekulovalo o tom, kdy koruna otestuje hranici 25 CZK/EUR. Hlavním důvodem předpokladu posilující koruny byla prudce zrychlující inflace, na kterou bankovní rada České národní banky (ČNB) začala reagovat zvyšováním úrokových sazeb a v září dokonce přikročila k nejrychlejšímu jednorázovému zvýšení sazeb od roku 1997.
Právě rozšiřující se úrokový diferenciál mezi korunovými a eurovými sazbami byl hlavní premisou toho, že koruna vůči euru bude v závěru letošního roku dále posilovat. Tento předpoklad umocňovalo to, že ČNB pro listopad i prosinec signalizuje další zvyšování sazeb. V posledních týdnech se však vykrystalizoval mix faktorů, který předpoklad posilování koruny podle mě dost zásadně mění. A pravděpodobnost toho, že se koruna ve 4. čtvrtletí podívá směrem k hladině 26 CZK/EUR není rozhodně nevýznamná.
Zastavená Škodovka a její vliv
Za prvé je nutné zmínit dramatickou situaci v automobilovém sektoru, motoru českého zpracovatelského průmyslu. Když byly na začátku října zveřejněny horší výsledky srpnového průmyslu, za kterými stála především slabá produkce motorových vozidel, tak zároveň automobilka Škoda Auto oznámila, že s ohledem na nedostatek polovodičů do konce letošního roku výrazně omezí výrobu.
To bude mít samozřejmě negativní dopad na celkovou průmyslovou produkci, kde hrají automobily prim. Problémem je navíc řetězení, kdy výpadky ve výrobě v automotiv budou negativně dopadat i na subdodavatele a přenášet se na další odvětví. Výsledně se problémy v průmyslu odrazí i do slabšího růstu HDP, a to jak ve 3., tak především ve 4. čtvrtletí letošního roku.
Za druhé se musíme podívat na toky v zahraničním obchodu se zbožím. Zjednodušeně platí, že klíčovým vývozním artiklem jsou pro ČR právě automobily. A pokud se vývoz automobilů zasekne a na druhé straně se kvůli vyšší investiční aktivitě a prudce rostoucím cenám ropy, zemního plynu či kovů zvýší dovoz, tak výsledkem je nižší přebytek obchodní bilance a v horším případě je obchodní bilance schodková. To je i případ posledních měsíců, když v srpnu schodek obchodní bilance činil rekordních 28,1 mld. korun.
A právě i s ohledem na výpadek produkce automobilů nelze od zahraničního obchodu do konce roku očekávat nějaké zásadní zlepšení. Navíc je v posledních měsících zřetelný i odliv dividend. Výsledně schodky obchodní bilance a schodkový běžný účet platební bilance hovoří proti posilování koruny.
Horší výhled německé ekonomiky
Za třetí je zřejmé, že problémy v automobilovém sektoru se netýkají pouze ČR, ale závažná je situace i v Německu. Renomovaný institut Ifo v nové prognóze výrazně snížil odhad růstu německého HDP pro letošní rok na 2,5 % z původních 3,3 % a nelze vůbec vyloučit, že realita bude ještě horší. Důvod? Jedním slovem problémy v dodavatelsko-odběratelských řetězcích.
Prudce navíc roste nákladová inflace, když ceny průmyslových výrobců v Německu atakují téměř padesátiletá maxima. Navíc není zcela jasné, jak rychle se problémy dodavatelů vyřeší a zda omezení nebudou přetrvávat i po větší část příštího roku. Ve zkratce zhoršený výhled na růst německé ekonomiky není rozhodně něčím, co by mělo korunu tlačit k silnějším hodnotám, spíše naopak.
A v neposlední řadě zde máme prudce zrychlující covidová čísla. To, že by zrychlující pandemie mohla vyústit až k uzavírce některých části domácí ekonomiky, sice politici svorně odmítají, ale pohled do některých dalších evropských zemí ukazuje, že tento scénář v nadcházejících týdnech rozhodně vyloučit nelze. A to ještě nezačal ani listopad.
Pokud finanční trhy začnou brát vážněji možnost, že ČR bude letos v zimě opět čelit sérii částečných lockdownů, i když v ne v takovém rozsahu jako loňskou zimu, tak to je další významný argument pro oslabení koruny.
Autor je analytik společnosti Akcenta
