Téměř s jistotou lze říci, že na srpnovém zasedání bankovní rada ČNB opět přistoupí ke zvýšení úrokových sazeb, a to i přes to, že růst domácí ekonomiky ve 2. čtvrtletí zklamal. Konkrétně dojde ke zvýšení hlavní dvoutýdenní repo sazby o 0,25 p. b. na 0,75 % a lombardní sazby na 1,50 %. Diskontní sazba zůstane podobně jako v červnu beze změny na 0,05 %.
Na červnovém zasedání hlasovalo pro zvýšení sazeb pět centrálních bankéřů ze sedmičlenné bankovní rady a minimálně tato pětice bude stejně hlasovat i nyní v srpnu. Jedná se o guvernéra J. Rusnoka, viceguvernéry M. Moru a T. Nidetzkého a dále V. Bendu a T. Holuba. Jediným centrálním bankéřem, který se v současnosti ke zvyšování sazeb staví jednoznačně negativně je A. Michl.
Hlavní pozornost bude na srpnovém zasedání upřena především na to, jak rychlý růst sazeb bude bankovní rada signalizovat pro druhou polovinu letošního roku. Někteří centrální bankéři totiž jasně avizovali, že si dovedou představit zvyšování sazeb na každém po sobě jdoucím měnověpolitickém zasedání.
A V. Benda například naznačil, že v srpnu opět navrhne zvýšení sazeb rovnou o 0,50 p. b. Pokud by ČNB skutečně aplikovala přístup, co zasedání, to zvýšení sazeb, tak by na konci letošního roku činila hlavní úroková sazba již 1,50 %. Těsně před začátkem pandemie činila hlavní sazba 2,25 %, takže v tomto ohledu by se nastavení měnové politiky v závěru roku výrazně přiblížilo tomu z před začátku pandemie. Rychlý růst sazeb by zároveň ještě více rozšířil kladný úrokový diferenciál mezi sazbami v ČR a v eurozóně, což by tlačilo na další posilování koruny vůči euru.
Klíčovým argumentem pro zvýšení sazeb zůstává jednoznačně spotřebitelská inflace v kombinaci s končící pandemií a hospodářským oživením české ekonomiky. Většina centrálních bankéřů shodně zmiňuje současný vyšší růst inflace a ukotvenost inflačních očekávání. Poslední čísla z domácího pracovního trhu navíc ukazují, že velmi nízká nezaměstnanost může od příštího roku opět tlačit na rychlý růst mezd a generovat tak proinflační tlaky. I z pohledu motivace domácností k úsporám se jeví de facto nulové úrokové sazby na termínovaných vkladech s ohledem na 3 % inflaci jako obtížně ospravedlnitelné. V tomto kontextu je tak zvýšení sazeb ze strany ČNB zcela oprávněné.
Důležitou součástí srpnového zasedání bude i nová makroekonomická prognóza. Oproti té květnové lze očekávat výraznější úpravu směrem nahoru u výhledu na letošní růst HDP ke 3 %. Další podstatnou úpravu, strmější růst křivky, lze očekávat u výhledu na tříměsíční sazbu PRIBOR. Mírnou úpravu směrem nahoru podle mě přinese i prognóza spotřebitelské inflace.
Autor je analytik společnosti Akcenta
