Květnové zasedání bankovní rady České národní banky (ČNB) se ponese ve velmi podobném duchu jako tomu bylo u předchozích zasedání v letošním roce. Stěžejní proměnnou zůstává vývoj pandemie covidu-19 a kolem ní se točí i nastavení měnové politiky, píše ve svém komentáři analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák a pokračuje:
Všichni členové bankovní rady se shodují v tom, že dokud nebude pandemie definitivně pod kontrolou a nebudou zřetelné signály udržitelného oživení domácí ekonomiky, tak k utahování měnové politiky nepřistoupí. Centrální bankéři zároveň avizují premisu, že riziko negativních dopadů v případě, že by se začalo se zvyšováním sazeb příliš brzy, je vyšší, než pokud by se zvyšování sazeb opozdilo. Konkrétně pro květen to znamená, že hlavní úroková sazba bude ponechána na úrovni 0,25 %, diskontní sazba na 0,05 % a lombardní na 1,00 %.
Pro nadcházející měsíce, a především pro druhou polovinu letošního roku, se rýsuje scénář silného oživení domácí ekonomické aktivity. Tento scénář podporuje velmi solidní situace na pracovním trhu v kombinaci s vysokým nárůstem úspor domácností v posledních dvanácti měsících. To by se mělo zároveň promítat jen do velmi pozvolného zpomalování jádrové složky spotřebitelské inflace.
Zmíněné faktory se pravděpodobně odrazí i v nové makroekonomické prognóze ČNB. Podle mě ČNB především poupraví prognózu spotřebitelské inflace pro letošní rok výrazněji směrem nahoru. V únoru ČNB prognózovala letošní růst spotřebitelské inflace ve výši jen 2 %, což je vzhledem k aktuálnímu cenovému vývoji nereálné. Jen mírné zlepšení očekávám od nové prognózy u výhledu na růst HDP v letošním roce. Předpokládám, že ČNB bude pomalejší oživení domácí ekonomické aktivity na začátku roku kompenzovat výhledem na prudší růst hrubého domácího produktu (HDP) ve druhé polovině letošního roku. Nová makroekonomická prognóza bude pravděpodobně i nadále signalizovat rychlé zvyšování úrokové sazby 3M PRIBOR ve druhé polovině letošního roku. Výhled na posilování koruny vůči euru podle mě nedozná výraznějších změn.
První významnější diskuze v bankovní radě ohledně zvýšení úrokových sazeb podle mě neproběhne dříve než na srpnovém zasedání, kdy budou mít centrální bankéři k dispozici další makroekonomickou prognózu. Nelze rovněž vyloučit, že ve 3. čtvrtletí mohou již někteří členové bankovní rady hlasovat pro zvýšení sazeb, a to s ohledem na možnou vyšší inflaci. Většinový konsenzus nad prvním zvýšením úrokových sazeb se však podle mě v bankovní radě nepodaří prosadit dříve než ve 4. čtvrtletí letošního roku. I v tomto případě by ČNB byla první centrální bankou mezi vyspělými zeměmi, která by začala s post-pandemickým zvyšováním úrokových sazeb.
