Program půjček na bydlení mladým, který Státní fond rozvoje bydlení, spustil v srpnu 2018, skončil fiaskem. Stát přesto nyní svůj program výhodnějších půjček na bydlení upravuje a rozšiřuje. Řada lidí, jichž by se výhodnější nabídka mohla týkat, to ani netuší. V rozšířeném programu, nazvaném Vlastní bydlení, se zvyšuje maximální věk pro poskytnutí půjčky na bydlení pro mladé lidi, a to z 36 na 40 let. Navyšuje se také maximální částka poskytnutých úvěrů, z 1,2 milionu Kč na dva miliony. Žádosti lze podávat na pracovištích Státního fondu rozvoje bydlení v Praze a Olomouci. „Stát ovšem podcenil osvětovou kampaň, a tak tato informace není veřejnosti dostatečně známa,“ podotýká hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Původní program půjček na bydlení svůj účel nesplnil. Například v roce 2019 stát na podporu bydlení mladých vyčlenil takřka miliardu korun, avšak fond vyhověl žádostem jen zhruba v polovičním objemu, konkrétně za 494 milionů korun. Problémem programu půjček na bydlení pro mladé bylo také omezení výše úvěru. „Navýšení limitu na dva milionu koruny by tedy tuto situaci mohlo řešit, i když jen částečně, neboť ceny nemovitostí nadále rostou,“ říká Kovanda.
Půjčka podle něj může dávat smysl hlavně zájemcům v menších městech a na vesnicích. Možné je i využití půjčky od státního fondu v kombinaci s hypotékou. Aby ale mohl dlužník s hypotékou zároveň čerpat státem zvýhodněnou půjčku musí vědět, zda banka přistoupí na to, že na katastru nemovitostí bude mít první vložené zástavní právo Státní fond rozvoje bydlení, tedy úřad, a ne banka. „Na to banka v praxi většinou nepřistupuje, pokud ovšem žadatel může dát do zástavy další nemovitost – třeba byt rodičů –, na kombinované řešení už dosáhnout může. I tak jde pochopitelně o komplikaci, která přispívá k celkovému dosavadnímu fiasku se státními půjčkami mladým,“ doplňuje Kovanda.
