Český statistický úřad podobně jako v prvním čtvrtletí výrazně revidoval svůj úvodní odhad HDP, když místo mezičtvrtletního růstu o 0,2 % česká ekonomika podle zpřesněného odhadu vzrostla až o 0,5 %. V meziročním srovnání pak byl výsledek revidován z 2,4 % na 2,6 %.
České ekonomice se tak v první polovině tohoto roku nad míru dařilo, a přestože se očekává, že ve druhé polovině roku dojde k jejímu zpomalení, letošní růst alespoň o 2 % se stává stále reálnějším. Tento vývoj však ale také znamená další důvod pro bankovní radu ČNB, že se snižováním sazeb nemusí spěchat.
Meziroční růst byl ve druhém čtvrtletí pozitivně ovlivněn zejména rostoucími výdaji na konečnou spotřebu domácností a také změnou stavu zásob. Spotřeba domácností vzrostla meziročně o 3,4 %, což vyústilo v pozitivní příspěvek k růstu HDP ve výši 1,2 p.b. Zároveň lze kladně hodnotit, že po slabším mezičtvrtletním čísle v prvním kvartále i momentum znatelně zrychlilo na růst o rovné 1 % ve srovnání s předchozími třemi měsíci.
V procentních bodech byl ještě významnější příspěvek změny stavu zásob, a to konkrétně 1,4 p.b. Zde je zřejmý efekt amerických cel, kdy se podobně jako americké firmy i ty tuzemské snažily předzásobit v souvislosti s obavami se zavedením celních protiopatřeních ze strany EU vůči USA. Navíc z důvodu oživení i tuzemské poptávky vzrostl import, a tím i zásoby, které by měly uspokojit rostoucí potřeby českých ekonomických subjektů.
Jsou tu ovšem i negativa. Tím hlavním je, že tvorba hrubého fixního kapitálu v meziročním srovnání poklesla o 0,2 %, přičemž propad zaznamenaly investice do obydlí a ostatních strojů a zařízení. To na jedné straně může zhoršit už tak ožehavou situaci na tuzemském nemovitostním trhu a na druhé podvazovat potenciál české ekonomiky v dlouhodobém horizontu.
Dalším záporným bodem je, že do značné míry tuzemské hospodářství závislé na zahraničním obchodu čelí nadále nízké externí poptávce, která se zobrazí nižším mezičtvrtletním i meziročním růstem exportu než importu, přičemž tento trend může ve druhé polovině roku ještě zesílit s tím, jak se negativní dopady amerických cel začnou projevovat citelněji.
Hrubá přidaná hodnota mezičtvrtletně vzrostla o 0,5 %, což je výraznější zpomalení oproti prvnímu kvartálu. Na druhé straně v meziročním srovnání došlo k nárůstu až o 2,8 %, když velmi podobným způsobem k tomu přispěly odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (+0,7 p.b.), průmysl (+0.6 p.b.) a informační a komunikační činnosti (+0,5 p.b.).
Růst české ekonomiky v prvním pololetí byl tažen primárně rostoucími výdaji domácností, které se čím dál tím více osmělují ve svých nákupech. Důvod je zcela jasný, inflace se drží pod 3 % a nominální mzdy stále rostou solidním tempem, díky čemuž se reálná kupní síla Čechů zvyšuje.
Zároveň na první pohled paradoxně pomohla americká cla, když se pozitivně projevila na změně stavu zásob, a také ze snahy amerických firem a spotřebitelů se předzásobit. Za celý letošní rok odhadujeme, že česká ekonomika vzroste přinejmenším o 2 %, nicméně rizikem zůstává, s jakou intenzitou a v jakém časovém horizontu se propíšou americká cla na růstu nejen v tuzemsku, ale na celém světě.
Autorem textu je Martin Kron, analytik Raiffeisenbank
