Minulý týden přinesl řadu zajímavých makroekonomických událostí, včetně české a americké inflace, nebo zasedání Fedu a ECB. Dění na tuzemském finančním trhu bylo přesto z větší části ovlivněno očekáváními ohledně blížícího se zasedání ČNB (čtvrtek, 21.12.), kdy vycházely poslední rozhovory s členy bankovní rady.
Lze očekávat, že pro snížení stejně jako na posledním zasedání budou hlasovat viceguvernér Jan Frait a člen bankovní rady Tomáš Holub. Pozitivně ve prospěch snížení se pak začátkem minulého týdne vyjádřil i člen bankovní rady Jan Procházka, který v rozhovoru pro Reuters řekl, že „čekání do února by možná mohlo vyvolat dojem, že si nejsme jisti, že doručíme přibližně ta 3 procenta (inflace). Já jsem přesvědčen o tom, že je doručíme“.
Ochotu uvažovat o snížení pak vyjádřila i viceguvernérka Eva Zamrazilová („…nejistota ohledně lednového přecenění se výrazně nesnížila. Pro mě je tedy prosincové zasedání v tuto chvíli 50 na 50“).
Teoretické čtyři hlasy pro snížení sazeb tak vedly k příklonu ve směru našeho scénáře i analytiky, kdy dle průzkumu agentury Bloomberg snížení o 25bb na čtvrtečním zasedání očekává 17 z 23 respondentů. To pak ve výsledku dopadlo i na kurz koruny, která závěrem týdne oslabila k 24,50 EUR/CZK.
To je úroveň, na které očekáváme stabilizaci i na přelomu roku, byť čtvrteční rozhodnutí v jednom či druhém směru patrně povede ke krátkodobému zvýšení volatility a vychýlení od naší prognózy.
Vzhledem k současnému nastavení trhu by ale snížení sazeb nemělo přinést výraznější oslabení, kdy na finančním trhu je prosincový cut z velké části „zaceněn“. Prostor pro větší překvapení je tak otevřený spíše ve směru stability sazeb.
Autorem textu je Vratislav Zámiš, analytik Raiffeisenbank
