Ve středu 8. února slaví česká koruna 30 let od měnové odluky, kdy ještě několik týdnů po rozdělení Československa byly oba státy „svázány“ společnou měnou. Slovenská koruna zanikla v roce 2009, kdy naši východní sousedé začali platit eurem. To česká koruna na začátku roku 2009 již plně pociťovala negativní dopady zhoršeného globálního sentimentu a obchodovala se poblíž 27,0 EUR/CZK.
Ještě o půl roku dříve přitom dokázala na několik dní prolomit hranici 23,0 EUR/CZK. To ukazuje, jak překotný kurzový vývoj může být. V minulém týdnu ale koruna žádné velké drama nezažila, a navzdory zasedání ČNB, ECB a Fedu zůstala v úzkém pásmu mezi 23,7-23,8 EUR/CZK.
Za hranici 23,8 EUR/CZK oslabila koruna až dnes ráno s ohledem na silná páteční data z amerického trhu práce, které nahrávají přísnějšímu přístupu Fedu. Zatímco po středečním zasedání americké centrální banky začala větší část trhu věřit, že již v březnu přijde poslední letošní hike, po výrazném překvapení v počtu vytvořených pracovních míst se sentiment posunul ke dvěma letošním navýšením. To ostatně naznačil na tiskové konferenci i předseda Powell navzdory tomu, že tempo hiků zpomalilo podruhé v řadě.
Posledním velkým jestřábem „v akci“ tak zůstává prezidentka ECB Lagarde. Tempo zvyšování zůstalo v eurozóně stejné (+50bb) a přišel i slib ve stejné rychlosti pokračovat na březnovém meetingu. Na rozdíl od Fedu, Bank of England a samozřejmě i ČNB začala ECB se zvyšováním sazeb relativně pozdě a má tak aktuálně před sebou ještě největší kus práce.
To na jednu stranu může nahrávat měnám v evropském regionu, ale i vést k přelévání pozornosti ze středoevropských měn zpět k euru s tím, jak bude docházet k narovnávání úrokového diferenciálu. Naše prognóza pro EUR/CZK je aktuálně pod revizí, drobné úpravy plánujeme spíše pro následující měsíce s ohledem na aktuální vývoj, který se ne zcela řídí fundamenty a odráží spíše spekulativní vývoj vycházející z nadále trvajícího závazku ČNB a pozitivního globálního sentimentu.
Na pátečním setkání s analytiky mj. zaznělo, že bankovní rada ponechává ve svých rozhodnutích větu o „zabraňování volatility“ právě i kvůli obavám ohledně reakce trhu na její odstranění. K reálným intervencím přitom již od konce loňského září nedochází. Negativní dopady na export považuje guvernér Michl za druhotné a silnou korunu on osobně vidí jako základní nástroj pro rychlejší ovlivnění cenové hladiny v porovnání obecně se sazbami.
Vzhledem k tomu, že tento vývoj domácí centrální bance vyhovuje, je pravděpodobné, že v krátkodobém horizontu přizpůsobí své vyjadřování tak, aby držela korunu na silnějších úrovních, než by reálnému makroekonomickému vývoji odpovídalo.
Autorem textu je Vratislav Zámiš, analytik Raiffeisenbank
