Na začátku minulého týdne byla zveřejněna statistika spotřebitelské důvěry v Česku a její výsledek nepřinesl obrat od nedávno nastoleného nepříznivého trendu. Spotřebitelé i podnikatelé hodnotí ekonomickou situaci v Česku veskrz pesimisticky, přesto koruna mírně posilovala.
Od středy ale koruna začala oslabovat a nejnižší úrovně během minulého týdne dosáhla v pátek, kdy se obchodovala až za 23,77 EUR/CZK. Možným vysvětlením slabšího výkonu české koruny je, že Český statistický úřad v pátek zveřejnil finální hodnotu HDP za 1. čtvrtletí roku 2023 a bylo potvrzeno, že v mezičtvrtletním srovnání česká ekonomika stagnuje.
Meziročně dokonce poklesla více, než bylo statistiky odhadováno. Tuzemské hospodářství tak v evropském měřítku jako jedno z posledních ještě nedosáhlo ani předcovidové úrovně. Česká ekonomika tak stále přešlapuje na místě a není zatím schopna se odrazit k lepším zítřkům.
Tento týden by neměl přinést vyšší volatilitu koruny, ať už z důvodu méně podstatných příchozích dat a také dvou svátečních dnů. Lze tak očekávat, že trhy budou méně aktivní a budou spíše čekat na zveřejnění červnové inflace v následujícím týdnu (13.7.). Prognóza trhu včetně té naší očekává, že červnová inflace klesne konečně pod magnetickou hranici 10 %.
V případě, že se tato predikce naplní, trh to může utvrdit v očekávání, že již během podzimu či nejpozději v zimě tohoto roku začne ČNB, navzdory komentářům jejího guvernéra, pozvolně snižovat základní úrokovou sazbu.
V kombinaci s pravděpodobným zvýšením základní úrokové sazby (a jejím ponecháním na této úrovni po určitou dobu) ze strany FEDu i ECB by se zmenšoval úrokový diferenciál, což by mělo zapříčinit postupnou korekci české koruny ve zbytku roku tak, jak již delší dobu předpokládáme v prognóze.
Autorem textu je Martin Kron, analytik Raiffeisenbank
