Na konci listopadu hospodařil státní rozpočet s deficitem 232,4 mld. Kč (resp. 216,4 mld. Kč po očištění příjmů a výdajů souvisejících s projekty EU). Průběžný schodek rozpočtu je ve srovnání s listopadem 2021 nižší o 170 mld. Kč. Výdaje na obsluhu státního dluhu za leden až listopad 2025 (86,0 mld. Kč, meziměsíčně +11,7 mld. Kč) odpovídají téměř 2,5násobku úrokových výdajů úhrnem za celý rok 2010.
Meziroční plnění státního rozpočtu se v prvních jedenácti měsících zlepšilo o 26,8 mld. Kč. Příjmy státního rozpočtu se meziročně zvýšily o 7,6 %. Na příjmové straně se pozitivně projevuje inkaso daní a pojistného. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku jsou výdaje o 5,3 % vyšší. Po konsolidaci převyšuje inkaso daní a pojistného svým růstem tempo běžných výdajů o 3,1 p.b.
V listopadu vláda (v demisi) jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na rok 2026, ve srovnání s původním návrhem MFČR navýšila příjmy i výdaje o 28 mld. Kč. Deficit ponechala beze změn na 286 mld. Kč. Dosluhující vláda zdůraznila, že rozpočet odráží klíčové priority státu – posílení bezpečnosti, rozsáhlé investice do dopravy a energetiky, vyšší podporu školství, vědy a inovací. Na investice bylo určeno 11 % všech výdajů, více než 272 mld. Kč.
Rozpočtový výbor doporučil Sněmovně, aby vrátila rozpočet vládě k přepracování. Vláda má nyní dvacet dní na jeho úpravu. Nový rozpočet pravděpodobně bude muset sestavit nová vláda a Česko se ocitne na začátku roku 2026 v rozpočtovém provizoriu, kdy lze utratit 1/12 výdajů předchozího rozpočtu.
Celkové příjmy státního rozpočtu se na konci října meziročně zvýšily o 7,6 % (+132,2 mld. Kč). Inkaso daní se zvýšilo o 9,7 % (+82,4 mld. Kč) z důvodu změny rozpočtového určení daní, výběr pojistného vzrostl o 7,1 % (+48,7 mld. Kč). Státní rozpočet negativně ovlivnily převody výnosů z majetkových účastí státu (-12,5 mld. Kč) a příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů (-1,2 mld. Kč). Inkaso daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti meziročně vzrostlo o 13,1 % (+15,0 mld. Kč) z důvodu vyšších mezd a také částečně vlivem zrušení či omezení vybraných slev na dani. Inkaso daní z příjmu právnických osob rostlo meziročně o 14,7 % (+22,5 mld. Kč).
Velmi obdobně si vedla daň z neočekávaných zisků (+20,2 %, +5,5 mld. Kč). Do výběru daní se pozitivně promítlo u daně z příjmu fyzických osob zrušení vybraných slev na dani a také snížení hranice pro druhou sazbu daně z příjmu. U právnických osob je výběr daně podpořen zvýšením daňové sazby na 21 %.
Příspěvky na sociální zabezpečení doznaly letos změn v podobě zvýšení minimálního vyměřovacího základu u osob samostatně výdělečně činných (z 30 % na 35 % průměrné mzdy) a meziročně se i díky tomu zvýšil výběr na daních o 6,5 % (+48,7 mld. Kč). V lednu byla zavedena sleva ve výši 6,5 % pro pracující důchodce (celoroční dopad necelé -4 mld. Kč).
Inkaso DPH (+8,4 %, +29,1 mld. Kč) pozitivně ovlivňují výdaje domácností a také legislativní změny (základná sazba daně 21 %, snížená 12 %). Inkaso spotřebních a energetických daní roste hlavně díky spotřební dani z tabákových výrobků, minerálních olejů, zemního plynu a elektřiny (+2,9 %, +4,3 mld. Kč).
Celkové výdaje meziročně vzrostly o 105,4 mld. Kč (+5,3 %). Nejvýznamnější byl podíl běžných výdajů (+3,9 %, +72,2 mld. Kč), tažený výdaji na sociální věci a politiku zaměstnanosti (+21,1 mld. Kč), financování vzdělávání (+16,6 mld. Kč), obsluhou státního dluhu (+11,7 mld. Kč), dotacemi na obnovitelné zdroje energie (+11,4 mld. Kč), platy zaměstnanců v organizačních složkách státu (+9,4 mld. Kč), kompenzace České poště (+3,8 mld. Kč). Dynamiku snižovaly transfery státním fondům (-10,0 mld. Kč), konec pomoci státu s vysokými cenami energií (-8,9 mld. Kč). Investiční aktivita státu se meziročně zvýšila o 33,2 mld. Kč (+20,3 %), což je jedním z faktorů, který přispívá k současnému růstu české ekonomiky.
Autorkou textu je Tereza Krček, analytička Raiffeisenbank
