Na konci října hospodařil státní rozpočet s deficitem 183,1 mld. Kč (resp. 179,2 mld. Kč po očištění příjmů a výdajů souvisejících s projekty EU). Výdaje na obsluhu státního dluhu za leden až říjen 2025 (73,5 mld. Kč, meziměsíčně +6,7 mld. Kč) odpovídají téměř dvojnásobku úrokových výdajů úhrnem za celý rok 2008. Meziroční plnění státního rozpočtu se v prvních deseti měsících zlepšilo o 17,6 mld. Kč.
Příjmy státního rozpočtu se meziročně zvýšily o 7,2 %. Na příjmové straně se pozitivně projevuje inkaso daní a pojistného. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku jsou výdaje o 5,4 % vyšší. Po konsolidaci převyšuje inkaso daní a pojistného svým růstem tempo běžných výdajů o 4,9 p.b.
Nová vládní koalice preferuje schválení rozpočtu 17. prosince tohoto roku. V opačném případě vstoupí Česko no nového roku v režimu rozpočtového provizoria, kdy je možné měsíčně utratit dvanáctinu loňského rozpočtu. Avšak nový rozpočet by měl doznat změn, které se vyvarují chybného způsobu aplikace výjimky na obranné výdaje. Je vhodné také řádně předložit podobu návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), který nebyl předložen PSP ČR současně s návrhem státního rozpočtu a jeho navržená výše přesahuje hodnotu výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů.
Dále je potřeba myslet na to, že zvyšování odhadu veřejných příjmů do státního rozpočtu z důvodu omezení šedé ekonomiky na základě zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, které se během září propsalo do návrhu rozpočtu na rok 2026, není založeno na zlepšení očekávaného makroekonomického vývoje. Není až tak důležité, jak dopadne rozpočet pro tento rok, ale je podstatné, jak nová vláda uchopí fiskální politiku, a zda naplní své sliby i přes možné navýšení deficitu a porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti.
Celkové příjmy státního rozpočtu se na konci října meziročně zvýšily o 7,2 % (+115,4 mld. Kč). Inkaso daní se zvýšilo o 10,0 % (+78,8 mld. Kč) z důvodu změny rozpočtového určení daní, výběr pojistného vzrostl o 7,2 % (+44,7 mld. Kč). Státní rozpočet negativně ovlivnily převody výnosů z majetkových účastí státu (-12,5 mld. Kč) a příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů (-7,2 mld. Kč).
Inkaso daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti meziročně vzrostlo o 13,2 % (+13,6 mld. Kč) z důvodu vyšších mezd a také částečně vlivem zrušení či omezení vybraných slev na dani. Inkaso daní z příjmu právnických osob znatelně rostlo z důvodu splatnosti čtvrtletní zálohy na daň (meziroční nárůst +15,2 %, 23,0 mld. Kč). Velmi obdobně si vedla daň z neočekávaných zisků (+20,9 %, +5,7 mld. Kč). Do výběru daní se pozitivně promítly u daně z příjmu fyzických osob zrušení vybraných slev na dani a také snížení hranice pro druhou sazbu daně z příjmu, u právnických osob je výběr daně podpořen zvýšením daňové sazby na 21 %.
Příspěvky na sociální zabezpečení doznaly letos změn v podobě zvýšení minimálního vyměřovacího základu u osob samostatně výdělečně činných (z 30 % na 35 % průměrné mzdy) a meziročně se výběr zvýšil o 7,2 % (+44,7 mld. Kč). Zároveň byla v lednu zavedena sleva ve výši 6,5 % pro pracující důchodce (celoroční dopad necelé 4 mld. Kč).
Inkaso DPH (+8,5 %, +26,5 mld. Kč) pozitivně ovlivňují výdaje domácností a také legislativní změny (základná sazba daně 21 %, snížená 12 %). Inkaso spotřebních a energetických daní roste hlavně díky spotřební dani z tabákových výrobků, minerálních olejů, zemního plynu a elektřiny (+3,2 %, +4,3 mld. Kč).
Celkové výdaje meziročně vzrostly o 97,8 mld. Kč (+5,4 %). Nejvýznamnější byl podíl běžných výdajů (+3,9 %, +65,4 mld. Kč), následovalo financování vzdělávání (+25,3 mld. Kč), výdaje na sociální věci a politiku zaměstnanosti (+21,6 mld. Kč), dotace na obnovitelné zdroje energie (+11,4 mld. Kč), platy zaměstnanců v organizačních složkách státu (+7,7 mld. Kč), obsluha státního dluhu (+6,7 mld. Kč), kompenzace České poště (+3,0 mld. Kč) a odvody do rozpočtu Evropské unie (+2,9 mld. Kč). Dynamiku snižovaly transfery státním fondům (-10,2 mld. Kč), konec pomoci státu s vysokými cenami energií (-8,9 mld. Kč). Investiční aktivita státu se meziročně zvýšila o 32,4 mld. Kč (+23,1 %).
Autorkou textu je Tereza Krček, analytička Raiffeisenbank
