Deficit státního rozpočtu za prvních deset měsíců tohoto roku dosáhl 230,9 mld. Kč, o 12,5 mld. Kč více než minulý rok. Po očištění příjmů a výdajů z EU by činil schodek 243,4 mld. Kč (+68,4 mld. Kč r/r). Výdaje státního rozpočtu rostly meziročně o 5,0 %, zatímco příjmy do státního rozpočtu se zvýšily pouze o 2,8 %.
Příjmy do státního rozpočtu se zvýšily o 2,8 %. Příjmovou stranu státního rozpočtu ovlivňují změny v rozpočtovém určení daní, které snížily příjmy z DPH a daní z příjmů právnických i fyzických osob plynoucí do rozpočtu (+2,2 mld. Kč). Růst mezd se projevuje pozitivně, rostl výběr pojistného (+6,5 %; +43,2 mld. Kč) a inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+7,0 %; +8,1 mld. Kč).
Výběr pojistného však negativně ovlivňuje snížení minimálního vyměřovacího základu pro výpočet sociálního pojištění OSVČ o 5 p.b. na 35 %. Právní úprava nabyla účinnosti v červenci, ale platí retrospektivně již od ledna tohoto roku. Dopad této úlevy se do hospodaření státního rozpočtu promítne plně promítne v následujících měsících. Pouze mírně se zvýšilo inkaso daně z příjmů právnických osob (+1,5 %; +2,7 mld. Kč).
Rostl výnos spotřebních a energetických daní (+ 1,1 %, +1,6 mld. Kč), avšak potenciál růstu brzdí staronový vládní návrh. Vláda reaguje na výkyvy a růst cen ropy a od 1. října do 30. listopadu dočasně snižuje spotřební daň z motorové nafty na minimum, které dovoluje legislativa EU (8,011 Kč/litr). Včetně DPH představuje úspora na litr 2,35 Kč. Stejné opatření platilo od 8. dubna do 19. července. Avšak tento krok stojí státní rozpočet měsíčně přibližně 1 mld. Kč.
Celkové výdaje rostly o 5,0 % a běžné výdaje o 4,0 %. Růst výdajů nejvíce podpořily výplaty důchodů (+3,0 %, +18,0 mld. Kč), zejména v důsledku zákonné valorizace. Výplaty důchodů jsou jednou z největších dlouhodobých zátěží veřejných financí. Zajištění udržitelnosti důchodového systému zůstává hlavní výzvou fiskální politiky. Z ostatních sociálních dávek výrazněji vzrostly především podpory v nezaměstnanosti (+49,5 %; +6,2 mld. Kč). Od ledna příštího roku by se jejich výše měla snížit v prvních dvou měsících z 80 % na 65 %.
Autorkou textu je Tereza Krček, analytička Raiffeisenbank
