Taková americká inflační čísla globální trh s vládními dluhopisy nechtěl vidět. Inflace v USA totiž v březnu stejně jako v únoru poskočila o vysokých 0,4 % (meziměsíčně), což implikuje, že meziroční celková inflace zrychlila z 3,2 % na 3,5 % a tzv. jádrová složka stagnuje na 3,8 %.
V případě americké inflace jde již o třetí (pro-inflační) zklamání v řadě a tak není divu, že se optimistický příběh o jejím letošním sestupu k dvouprocentnímu cíli včera definitivně rozplynul, což mělo své tržní implikace. Trh jednak odpískal červnové snížení sazeb ze strany Fedu a jednak se do dolarové výnosové křivky daleko agresivněji promítají rostoucí inflační očekávání.
V případě pětiletého výnosu/sazby se inflační očekávání pro průměrnou (meziroční) inflaci posunula nad 2,5 %, což jsou více než roční maxima. Není potom divu, že se před světla reflektorů vrátil respektovaný americký makroekonom L. Summers, který správně předpověděl po-covidovou inflační epizodu, aby varoval, že je třeba vzít seriózně v úvahu možnost, že příští pohyb (sazeb Fedu) nebude dolů, ale nahoru.
Pokud by se k tomu byť jen schylovalo, tak by to byl opravdu pořádný fičák. Ale tak daleko americká ekonomika a s ní i Fed ještě nejsou.
Spíše si řekněme, jaký může být inflační vývoj v příštích několika měsících a zdali to může vést k tomu, že trh může ještě více oddálit sázky na snížení sazeb Fedu, které po včerejším dnu směřují k zářijovému zasedání.
Spotřebitelská inflace v USA podle našich odhadů v dubnu pravděpodobně mírně (v meziročním srovnání) zpomalí, což bude dáno čistě efektem vysoké srovnávací základny. Nicméně zatěžkávací zkouškou budou data za květen a červen, kdy celková inflace opět mírně povyleze, přičemž ostře sledovaná jádrová složka zřejmě zakotví v blízkosti 3,6 %.
To zároveň implikuje, že Fedem sledovaný cenový index poroste ve druhém čtvrtletí meziročním tempem téměř 3 % (přičemž jádrová složka může růst o 2,6-2,7 %). Taková čísla samozřejmě Fedu nebudou dávat prostor proto, aby úrokové sazby snižoval, přičemž jej možná donutí poněkud přehodnotit plány na zpomalení procesu kvantitativního utahování (prodejů dluhopisů z bilance).
Na druhou stranu i s takto vysokou inflací zůstává při oficiálních úrokových sazbách na úrovni 5,37 % v jasně restriktivním teritoriu, které navíc umocňují právě zmiňované probíhající prodeje dluhopisů z bilance Fedu. Jinak řečeno laťka pro totální jestřábí “pivot” v politice či spíše jen rétorice Fedu směrem ke zvyšování úroků je nastavena ještě hodně vysoko.
Autorem textuje Jan Čermák, analytik ČSOB
