Donald Trump včera opět ukázal, že umí překvapit. V Růžové zahradě Bílého domu sice panovala velmi uvolněná atmosféra, ale z úst amerického prezident vypadávala velmi tvrdá opatření. Kromě potvrzeného 25% cla na automobily dostali hlavní obchodní partneři USA naloženo, když např. Čína bude čelit clům v celkové výši 54 %, EU 20 %, Japonsko 24 %, Korea 25 %, Švýcarsko 31 %, Vietnam 46 % atd.
Některé země pak byly překvapivě celní zloby ušetřeny – mezi ně patří Velká Británie, Mexiko a Kanada. Velcí sousedé USA ovšem již podléhají jiným vyšším clům oznámených v uplynulých dvou měsících. Dodejme, že pro všechny země, které nebudou podléhat zvýšeným recipročním sazbám, bude i tak platit nový minimální celní tarif ve výši 10 %.
Pokud by se chtěl někdo utěšovat, že platnost výše uvedených celních sazeb bude odložena a že existuje prostor pro vyjednávání, které by nás ušetřilo od nevyhnutelné obchodní války, tak bude velmi pravděpodobně rozčarován.
Nové celní sazby budou totiž spuštěny prakticky okamžitě – clo na automobily bude spuštěno dnes, minimální celní sazba (10 %) pozítří a zvýšené reciproční sazby již příští středu.
Navíc americký ministr financí Bessent v rozhovoru bezprostředně po oznámení nových cel uvedl, že žádná vyjednávání ohledně sazeb v nejbližších dnech nejsou naplánovaná a že tak, jak bylo vše včera oznámeno, bude i spuštěno.
Otevřená celní válka je tedy před námi s tím, že míč je nyní zjevně na straně Číny, EU, Japonska a Koreje – což jsou velké a vyspělé ekonomiky, které byly včerejším rozhodnutím poškozeny nejvíce. Nás pochopitelně musí nejvíce zajímat postup EU, která sice měla svůj odvetný balíček připravený, ale s něčím takto tvrdým velmi pravděpodobně nepočítala.
Z úvodní reakce EU to přitom vypadá, že je zde ochota jednat, což je logické, neboť pokud unie bude celou záležitost eskalovat, tak to z povahy reciprocity amerických cel může znamenat, že obě entity skončí velmi rychle s ještě vyššími cly.
Pro začátek by možná bylo dobré u americké strany zjistit, jak k reciproční sazbě vlastně v Bílém domě došli, neboť současný rozdíl amerických a evropských celních sazeb není tak vysoký ani náhodou a zdali za základ byla brána výše obchodního deficitu, jak to na první pohled banálně vypadá.
Autorem komentáře je Jan Čermák, analytik ČSOB
