Spotřebitelská inflace v únoru dále prudce zrychlila a výrazně překonala tržní konsenzus i prognózu České národní banky. Konkrétně v únoru oproti lednu spotřebitelské ceny vzrostly o 1,3 % a v meziročním srovnání inflace zrychlila na 11,1 % z lednových 9,9 %. „S ohledem na únorovou inflaci tak nelze vůbec vyloučit, že Česká národní banka na březnovém zasedání zvýší hlavní úrokovou sazbu na 5 %,“ podotýká analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
V meziměsíčním srovnání byl růst spotřebitelských cen opět velmi plošný. Hlavním přispívatelem do meziměsíční inflace v únoru byl oddíl bydlení, kde především dále zdražovala elektřina a zemní plyn. Kladně do meziměsíční inflace v únoru přispívaly i dražší potraviny a pohonné hmoty. Zdražovaly dovolené s komplexními službami či restaurace.
V meziročním srovnání do celkové inflace v únoru opět až na výjimky přispívaly všechny oddíly spotřebního koše. Nejvíce přitom oddíl bydlení, voda, energie, paliva a to jak kvůli razantnímu růstu cen energií, tak i kvůli imputovanému nájemnému. Významným přispívatelem do inflace byl v únoru opět i oddíl doprava a to jak kvůli vysokým cenám pohonných hmot, tak i kvůli růstu cen automobilů. V neposlední řadě začaly do inflace stále více přispívat i dražší potraviny. Dvouciferně rostly ceny v restauracích.
Velmi silný růst inflace lze následně očekávat v březnu a to s ohledem na prudký růst cen ropy a zemního plynu na světových trzích a tím pádem i pohonných hmot. Slabší byl navíc i kurz koruny. Pravděpodobnost, že se v březnu s meziroční inflací dostaneme významně nad 12 %, je velmi vysoká. „S ohledem na současný vývoj na trhu s komoditami je zároveň pro letošek nutné počítat s ještě výraznějším růstem spotřebitelských cen. To, zda se bude v souhrnu za letošní rok inflace nacházet „pouze“ kolem 10 % a nebo bude opravdu výrazněji nad 10 %, bude záviset jednak na tom, jak rychle se stabilizuje situace na trzích a válka na Ukrajině a zda nakonec vláda přeci jen nepřistoupí k zavádění cenových stropů či dočasnému snížení DPH,“ konstatuje Miroslav Novák.
„Jak silný proinflační dopad války na Ukrajině nakonec bude velmi záleží na trvání konfliktu a přísnosti ekonomických sankcí. Kdyby došlo k odstřižení ruských dodávek energií, tak by průměrná inflace podle našeho odhadu letos mohla dosahovat 11-12 %. V případě umírněnějších sankcí pak okolo 10,5 %. Nicméně únorový výsledek ukazuje, že dynamika inflace je silnější, než jsme čekali a indikuje tak pro letošek ještě vyšší průměrnou inflaci,“ říká i analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht.
