Rozvolnění německých rozpočtových pravidel může být pro největší evropskou ekonomiku výrazným růstovým impulsem. Pokud projdou navrhované změny parlamentem (rozvolnění dluhové brzdy umožňující “neomezené” financování obrany, speciální fond pro infrastrukturní investice v objemu 500 miliard eur, volnější rozpočtová pravidla pro spolkové země), může to přinést pozitivní růstový impuls i pro Česko. Jak velký?
Je velmi složité říci, jak rychle ve skutečnosti budou narůstat německé obranné a infrastrukturní investice. V roce 2025 se pravděpodobně nic zásadního nestane, a proto naše sázka na pokračující stagnaci německé ekonomiky (+0,1 %) zatím dál platí. Pak je ovšem možné, že nová německá koalice s nově dostupnými zdroji v ruce bude chtít utrácet co “nejvíce” prakticky okamžitě.
V takovém případě je možné, že výdaje na obranu již v roce 2026 dosáhnou 3 % HDP (odhad pro rok 2025 je 1,8 % HDP). A rychle mohou teoreticky následovat i infrastrukturní výdaje – pokud by se měly rozložit do deseti let, znamenalo by to dohromady s vyššími výdaji spolkových zemí dodatečných +1,5 % HDP ročně. Celkový roční fiskální impuls od roku 2026 by tak mohl dosáhnout 3-3,5 % HDP.
Je otázkou, jak by se to vše odrazilo v německé a potažmo v české ekonomice. Potíže jsou zejména s výdaji na zbrojení, kde Německo do této chvíle skoro 80 % svých výdajů směřovalo na dovoz. Fiskální multiplikátory se proto zpravidla odhadují maximálně na úrovni 0,5.
Naopak pozitivně (lehce přes 1) se odhadují multiplikátory u infrastrukturních výdajů – sektory jako stavebnictví zaměstnávají ve velkém německé zaměstnance a nejsou tak závislé na dovozu. Pokud bychom předpokládali souhrnný multiplikátor dodatečných výdajů kompromisně okolo 0,75, mohou dodatečné výdaje německou ekonomiku v souhrnu povzbudit o 2,3-2,5 % HDP s tím, že většinu pozitivního efektu by Německo pocítilo v roce 2026 a 2027.
Přímý pozitivní dopad tohoto fiskálního impulsu na českou ekonomiku bude podle nás spíše mírný (odhadujeme do 0,5 % HDP). Je to dáno tím, že obranné výdaje Německa budou jen z menší části uspokojeny z českých dovozů a infrastrukturní investice (jak jsme psali) jdou do značné míry za německou ekonomikou samotnou.
Skvělou zprávou by však pro Česko bylo, pokud by dodatečné výdaje restartovaly růst německé produktivity a zvýšily německý “potenciál”. Pak by z toho těžila celá škála českých oborů zajišťujících německou poptávku (automotive, strojírenství, a další), a to dalece za horizontem let 2026 a 2027.
Autorem komentáře je Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
