V době, kdy v České republice eskaluje třetí vlna epidemie koronaviru, se kromě restriktivních opatřeních proti šíření covidu či nového volebního systému našel čas i na zákon, který do budoucna upraví podíl potravin s českým původem, které budou muset tuzemské obchody svým zákazníkům nabízet.
Není vyloučeno, že do podoby novely či toho, zda skutečně zákonodárným procesem projde ještě zasáhne Senát nebo orgány Evropské unie. Nicméně již samotné rozhodování o možné budoucnosti skladby prodávaných potravin dle jejich původu by vede k zamyšlení o potravinové soběstačnosti České republiky. Z dat Českého statistického úřadu plyne, že Česká republika je v mnoha ohledech v potravinách nesoběstačná. Na druhé straně ale potraviny, jejichž produkce ani nestačí k pokrytí potřeb české populace, vyváží i do zemí, z nichž pak stejnou komoditu jiných producentů zase dováží.
Ukažme si to na konkrétních případech.
Maso
Podle dat Českého statistického úřadu tuzemští producenti v roce 2020 vyrobili celkem 454 846 tun masa, což bylo nejvíce od roku 2012. Největší podíl z tohoto množství zaujímalo maso vepřové (211 436 tun), dál pak drůbeží maso (170 725 tun) a hovězí maso (72 518 tun).
Vepřové
V loňském roce bylo poraženo necelých 2,3 milionu prasat, přičemž ceny vepřového masa značně kolísaly a rozdíl mezi jarem a začátkem zimy činil téměř 15 korun na kilogramu jatečné hmotnosti. Hodnota přeshraničního obchodu s vepřovým masem klesla a celkový obrat se snížil o více než čtyři procenta. Živá prasata se dovážela především z Německa, Dánska a Slovenska, jejich největší vývoz směřoval rovněž na Slovensko, do Německa a do Maďarska.
Závislost České republiky na dovozu vepřového ze zahraničí je značná. Schodek v této komoditě v loňském roce činil 236 441 tuny. Do Česka se dovezlo celkem 267 466 tun vepřového, a to především z Německa, Španělska, Polska a Belgie. Opačným směrem zamířilo 31 025 tun vepřového, z něhož většina byla vyvezena na Slovensko.
Drůbeží
Statistiky ministerstva zemědělství uvádějí, že loni bylo na tuzemská jatka dodáno 262 774 tun drůbeže a nich bylo vyrobeno 170 725 tun drůbežího masa. Ceny jatečných kuřat během roku nezaznamenaly přílišné výkyvy, nicméně potvrdily mírný klesající trend, který byl započat v roce 2013.
Stejně jako u vepřového masa je ze statistik zahraničního obchodu patrná vysoká závislost České republiky na dovozu drůbežího masa ze zahraničí. Tuzemští producenti vyvezli do zahraničí celkem 15 443 tun drůbežího masa, a to především na Slovensko, do Německa či Rakouska. Opačným směrem zamířilo 112 499 tun masa, z něhož největší část pocházela z Polska, které následovalo Maďarsko.
Hovězí
V roce 2020 bylo na tuzemských jatkách poraženo 234 500 kusů skotu a z nich vyrobeno 72 718 tun hovězího masa. Ceny jatečného skotu mírně klesaly, nicméně u telat klesly až o čtvrtinu. Obchod se živými zvířaty klesl o desetinu, přičemž zde vývoz významně převyšoval dovoz.
Schodek zahraničního obchodu s hovězím masem byl nejnižší ze všech druh masa a činil 24 456 tun masa. Byl viditelně nižší než v roce 2019, a to především díky nižšímu dovozu ze zahraničí. Jeho celková výše činila 37 232 tun, přičemž nejvíce hovězího se do Česka dováželo z Polska, Nizozemska a Německa. Z Česka pak producenti vyvezli 12 776 tun masa, a to především do Polska, Nizozemska a na Slovensko.
Mléko a mléčné výrobky
V loňském roce vykoupili tuzemští zpracovatelé mléka a výrobci mléčných výrobků od tuzemských producentů 3,108 miliardy litrů mléka, což bylo téměř o 4 procenta více, než v roce 2019. Producenti prodávali ke zpracování litr mléka v průměru za 8,56 koruny, což bylo o 3,4 procenta méně než v roce 2019.
V mléce a mléčných výrobcích je Česká republika soběstačná a vykazuje zde obrovský přebytek. V roce 2020 bylo z Česka vyvezeno mléko a mléčné výrobky v objemu 1,135 milionu tun, přičemž největší část z nich zamířila do Německa, Itálie a na Slovensko. Do Česka bylo naopak dovezeno 278 600 tun mléka a mléčných výrobků, a to především z Německa, Polska a Slovenska.
Ovoce
Z bilance sklizně Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského vyplývá, že loni se v České republice sklidilo celkem 141 375 tun ovoce. Přestože šlo meziročně o nárůst o devět procent, z dlouhodobého pohledu byla ale podprůměrná. Razantní propady úrody ovocnáři loni zaznamenali u meruněk a třešní.
Meziroční zvýšení sklizně loni zajistila jablka, která jsou hlavním tuzemským ovocným druhem. Jejich úroda proti roku 2019 vzrostla o 15 procent na 117.801 tun. Na ceny ovoce na pultech obchodů nemá výše úrody u českých sadařů žádný zásadní vliv. Česká republika je v produkci čerstvého soběstačná jen z 30 až 40 procent, takže cen ovoce na pultech obchodů se řídí vývojem trhu a cen v Evropě. Například u jablek ceny významně závisí zejména na úrodě v Polsku, které plní přes polovinu dovozu jablek do České republiky.
Brambory a obilí
Rok 2020 byl mimořádně úspěšný co do sklizně obilí či brambor. Obilovin se celkem sklidilo 8,126 milionu tun a brambor 696 220 tun. Podle podzimních vyjádření analytiků by tato skutečnost měla přispět ke stabilizaci cen. Nicméně ani solidní sklizeň brambor nestačí na nasycení České republiky a do země se každoročně musí dovézt okolo 200 tisíc tun této komodity, především z Polska.
Podle aktuálních zpráv se však dá očekávat zdražení mouky až o 25 procent, a to především kvůli vzrůstajícím cenám potravinářské pšenice, která podle nových smluv až na 5800 korun za tunu. Přesto obilí tvoří jeden z významných tuzemských vývozních artiklů.
Podtržen sečteno. Celkový schodek agrárního zahraničního obchodu České republiky osciluje okolo 40 miliard korun a dokresluje, že bez dovozu potravin ze zahraničí bychom nepřežili. Pokud v tuzemských obchodech skutečně dojde k nařízení kvót domácích potravin, nelze vyloučit, že bez okamžité navýšení produkce či osevních ploch budou některé komodity na trhu chybět nebo citelně zdraží.
