Po potvrzení zpomalujícího deflačního trendu cen průmyslových výrobců v Německu byla včera zveřejněna i finální data o inflaci v eurozóně, která v souladu s odhady trhu i předběžnými čísly Eurostatu v červenci meziměsíčně stagnovala. V meziročním vyjádření se však jedná o mírné zrychlení z červnových 2,5 % na aktuálních 2,6 %, což představuje malou zajížďku na cestě k cenové stabilitě.
Vývoj v oblasti spotřebitelských cen je přitom napříč eurozónou různorodý, když v mnohých členských zemích již inflace zpomalila dokonce výrazně pod cílová 2 %, např. v Dánsku (1,0 %), Lotyšsku (0,8 %) a nejvíce ve Finsku (0,5 %). Naopak stále zvýšená inflace ještě trápí Nizozemí či Estonsko (3,5 %), Maďarsko (4,1 %), a zejména Belgii a Rumunsko, kde meziroční růst dosahuje dokonce 5,4 %, resp. 5,8 %.
Podle jednotlivých položek spotřebního koše zůstávají nejvíce zvýšené ceny ve službách (+4,0 %), které celkovou inflaci zvyšují o 1,84 pb. Viceprezident ECB Luis de Guindos proto upozorňuje, že ještě bude zapotřebí více dat, aby mohla mít Evropská centrální banka jistotu, že inflačního cíle bude dosaženo alespoň do konce roku 2025.
Přesto však lze podle analytiků očekávat, že na zářijovém zasedání ECB budou referenční úrokové sazby sníženy. Data z Německa, kde nyní inflace HICP dosahuje 2,6 % r/r, včera navíc mohla pomoci ECB více uklidnit, když sjednané mzdy ve druhém kvartále vzrostly o mírnějších 3,1 % (vs 6,2 % v Q1). Dle odhadu trhu nyní dosahuje pravděpodobnost snížení sazeb v eurozóně o 25bb více než 92 %.