Inflace v listopadu nakonec navýšila tempo jen mírně z 5,8 % na 6,0 %. Nahoru jí tlačily ceny potravin a dopravy a pokračoval také růst cen služeb. Naopak výrazněji inflaci zbrzdilo přechodné odpuštění DPH na elektřinu a zemní plyn. V souhrnu tak spotřebitelské ceny oproti říjnu vzrostly v průměru o 0,2 %, což odpovídá navýšení meziroční dynamiky z 5,8 % na 6,0 %.
„Efekt nulových sazeb na energie měl větší sílu, než jsme předpokládali, a vysvětluje tak prakticky celou odchylku našeho odhadu, jež činil 6,4 %. Bez odpuštění daní na energie by se inflace pohybovala v blízkosti 7 %,“ říká analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht.
Naopak dle očekávání se dostavilo zdražení potravin, imputovaného nájemného, rekreace a kultury, odívání a obuvi a pokračují také cenové tlaky v oddíle dopravy. „Dá se proto říct, že růst cen byl víceméně plošný. Protiinflačně pak působilo sezónní zlevnění dovolených s komplexními službami (meziměsíční snížení o 0,1 %) a především pak kategorie bydlení, vody a energie, kde se projevilo odpuštění DPH a ceny meziměsíčně poklesly o 2,3 %,“ dodává Vagenknecht.
Inflace je také vyšší, než očekávala prognóza ČNB, jež čekala 4,9 %. To je ale dáno tím, že prognóza ČNB počítala s nižší mírou inflace již pro říjen. Jelikož ceny ve většině složek spotřebního koše dále rostly, je dnešní zveřejnění dalším utvrzením v názoru, že zvyšování úrokové sazby je nadále na pořadu dne.
„Inflační tlaky v české ekonomice zůstávají stále výrazné. Za inflací i nadále stojí především rostoucí ceny v dopravě – tedy pohonné hmoty a zdražující automobily. Jejich nedostatek – ať už těch nových nebo secondhandových – v podmínkách rostoucí poptávky nemůže vlastně k ničemu jinému, než k růstu cen, vést,“ říká ekonom ČSOB Petr Dufek.
Analytici počítají s pokračujícím zdražováním potravin, nejistý je pak zejména vývoj inflace v lednu, kdy dochází k přecenění v řadě služeb a zboží. Inflace by se mohla dostat do úrovně okolo 7 %.
