Zrychlující spotřebitelská inflace a oživení ekonomické aktivity se v posledních měsících stále významněji týká i eurozóny. Meziroční růst spotřebitelské inflace v první polovině letošního roku postupně zrychloval až na květnová 2 %. Inflační cíl Evropské centrální banky (ECB) je přitom definován jako meziroční růst spotřebitelských cen těsně pod 2 % ve střednědobém horizontu. Hrubý domácí produkt (HDP) v eurozóně sice ještě v 1. čtvrtletí poklesl o 0,3 % mezičtvrtletně a o 1,3 % meziročně, ale je jasné, že ve 2. čtvrtletí dojde k razantnímu růstu HDP, když indexy podnikatelských nálad (např. PMI) šplhají strmě vzhůru, píše ve svém komentáři analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák a pokračuje:
Není proto překvapivé, že hospodářské oživení reflektuje i nová červnová makroekonomická prognóza ECB. Ta pro letošní rok počítá s rychlejším hospodářským růstem eurozóny o 4,6 % oproti 4,0 % avizovaným v březnové prognóze. Rychleji podle ECB letos poroste i spotřebitelská inflace a to o 1,9 % oproti 1,5 % uváděným v březnu.
Měnová politika beze změny
Zvýšily se i odhady pro příští rok, a to jak pro HDP s růstem o 4,7 % a inflací o 1,5 %. Klíčovým sdělením je skutečnost, že navzdory rychlejší inflaci zůstává jádrový vývoj cen stále utlumený, a i přes zrychlení inflace ECB vnímá toto zrychlení jako dočasné.
ECB však na červnovém zasedání ponechala i přes jasné zlepšení hospodářského výhledu nastavení měnové politiky beze změny. K poslední změně úrokových sazeb, konkrétně ke snížení diskontní sazby na -0,50 %, došlo v září 2019. Úroková sazba pro hlavní refinanční operace zůstává na úrovni 0 % od března 2016.
Jakákoliv změna ohledně výše sazeb je v dohledné době krajně nepravděpodobná. Zajímavější je situace kolem nákupů cenných papírů. V rámci nouzového pandemického programu nákupu aktiv (tzv. PEPP) zůstává měsíční nákup cenných papírů i pro 3. čtvrtletí výše (cca 80 mld. eur) ve srovnání se začátkem letošního roku.
Celkový program PEPP je přitom omezen na 1 850 mld. eur s platností minimálně do konce března 2022. Zároveň pokračuje program nákupů aktiv (tzv. APP) v měsíčním objemu 20 mld. eur a doba trvání tohoto programu časově nijak omezena není. A v neposlední řadě jsou plně reinvestovány jistiny ze splatných cenných papírů, a to jak z PEPP, tak i z APP.
Ve hře je důvěra v euro
Suma sumárum, ECB na červnovém zasedání jasně avizovala, že z velmi expanzivní měnové politiky zatím nehodlá nijak ustupovat. A pokud se začne ECB myšlenkou ústupu zaobírat tak to pravděpodobně nebude dříve než ke konci letošního roku.
I potom, co bude program PEPP v příštím roce ukončen, zůstane měnová politika ECB silně expanzivní. Pokud vyjdu z předpokladu, že program APP bude pokračovat a ECB bude reinvestovat splatné dluhopisy, tak jsme u měsíčního objemu cenných papírů kolem 50 mld. eur, a to rozhodně není malé číslo.
Zároveň je nutné zdůraznit, že se ECB snaží o udržování nízkých výnosů vládních dluhopisů členských zemí eurozóny, a to především z jižního křídla. Respektive ECB se snaží a zatím se jí to velmi slušně daří, udržovat nízký rozdíl ve výpůjčních nákladech mezi jádrovými zeměmi a zbytkem eurozóny.
A od této politiky si nemůže ECB dovolit jen tak ustoupit, protože by tím mohla velmi rychle nastartovat krizi důvěry v euro. Vysoké vládní dluhy v zemích eurozóny tak drží ECB v šachu a normalizace měnové politiky ve smyslu kladných úrokových sazeb ECB jsou v několikaletém horizontu mimo hru. A toto je třeba mít na paměti, když přemýšlíme o vývoji eura vůči americkému dolaru v několikátém horizontu.
