Inflace v květnu opět překvapila vyšším číslem jak nás, tak trh a také centrální banku. Meziměsíční nárůst o 1,8 dostal meziroční dynamiku na 16 % – to je více než půl procentního bodu nad naším odhadem a více než procentní bod nad poslední prognózou ČNB. Hlavním tahounem dalšího zdražování (meziměsíčně) jsou vybrané potraviny (mléko a mléčné výrobky zdražily o více než 10 %) a energie – plyn meziměsíčně zdražil o dalších 3,4 % a meziročně je zatím v průměru dražší o 49,2 %.
Inflačního vrcholu podle našeho názoru dosáhneme v červnu, kdy ještě zrychlí meziroční dynamiky energetické a potravinové inflace a celkově se můžeme pohybovat okolo 17% růstu spotřebitelských cen. V druhé polovině roku bude inflace zvolňovat, ale pravděpodobně velmi pozvolna a ke konci roku ještě dočasně zrychlí (v důsledku výpadků DPH na konci roku 2021 a nižší srovnávací základně). Celkově tak za tento rok inflace může v průměru přesáhnout 14 %.
Pro ČNB jsou dnešní čísla výrazným pro-inflačním rizikem. Dalším je viditelně slabší koruna a také vyšší inflace v eurozóně a pravděpodobně i rychlejší růst sazeb ECB. V tomto kontextu je pravděpodobné, že stávající bankovní rada dostane na stůl od měnové sekce doporučení zvýšit sazby agresivněji, než naznačuje alternativní scénář poslední prognózy – ten předpokládá vrchol sazeb v blízkosti 6 % (za předpokladu ukotvených inflačních očekávání), zatímco hlavní scénář volá po nutnosti zvýšit sazby až do blízkosti 8 %.
Předpokládáme, že v červnu proto bankovní rada rozhodne o zvýšení sazeb o 100-125bps do blízkosti 7 %. Bankovní rada v novém složení pak bude držet sazby stabilní, ale pravděpodobně nebude apriori vylučovat jejich další nárůst. V takovém případě by koruna časem mohla pocítit úlevu – než ovšem vstřebá nejistotu spojenou s výraznou obměnou bankovní rady, může to chvíli trvat.
Autorem textu je Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
