Český export má pravděpodobně to nejhorší za sebou. Průzkumy mezi nákupními manažery (PMI) nebo výsledky konjunkturálního průzkumu přináší povzbudivé zprávy, co se týká komplikací v dodavatelských řetězcích. „I přesto firmy stále čelí bariérám ve výrobě způsobené nedostatkem materiálu a zaměstnanců,“ upozorňuje Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
V závěru roku výkonnost ekonomik eurozóny, až na výjimky (Německo či Rakousko), předčila očekávání, což je příznivým signálem pro zahraniční poptávku. „Česká ekonomika už v závěru roku těžila z oživení poptávky v zahraničí, a navíc tempo nových zahraničních objednávek dle lednového PMI nabralo na tempu,“ doplňuje Horská.
Zvolnění komplikací na nabídkové straně a růst objednávek se pozitivně odráží v predikci Indexu Exportu. Navzdory velmi vysoké srovnávací základně, kdy výkon exportu loni v březnu dosáhl +31 % r/r a v dubnu dokonce +81 % r/r, ukazuje Index Exportu na letošní jaro meziroční propad v blízkosti „pouhých“ 14 %. „V druhé polovině letošního roku bude eurozóna pokračovat v oživení a obnova globálních výrobních řetězců uleví tuzemským výrobcům a podpoří export. Nicméně nemůžeme ignorovat rizika v podobě hrozící ukrajinské krize, nových mutací COVID-19 či trvalého nedostatku pracovních sil v Česku,“ dodává Horská.
Šetření mezi českými vývozci
Pravidelně jednou za tři měsíce provádí Raiffeisenbank ve spolupráci s Asociací exportérů šetření mezi českými vývozci. V rámci šetření vývozci odpovídají na dvě otázky: „Jak hodnotíte současnou úroveň exportu Vaší společnosti ve srovnání s obdobím před 3 měsíci?“ a „Jaký očekáváte vývoj exportu Vaší společnosti za následující 3 měsíce ve srovnání s dneškem?“. Respondenti pokaždé vybírají ze škály 0-100.
Přelom roku zastihl české exportéry ve chmurné náladě. Jak hodnocení aktuální situace, tak vyhlídky na tři měsíce dopředu se zhoršily. Hodnocení aktuální situace dokonce pokleslo poprvé od léta 2020 pod hranici 50 bodů, která odděluje růst od poklesu. „V obavách exportérů se pravděpodobně promítlo nejen šíření nové mutace COVID-19, ale i raketově rostoucí ceny energií v kombinaci s prudkým růstem úrokových sazeb ČNB,“ domnívá se Horská.
Přestože očekávání exportérů na další tři měsíce jsou méně optimistická, i nadále indukují expanzi exportu, i když v mírnějším tempu. „V očekávání exportérů se může odrážet spíše nejistota a obava z aktuálních rizik včetně těch geopolitických, než pokles zakázek a zájmu o český vývoz. Oživení zahraniční poptávky hovoří naopak ve prospěch exportu,“ doplňuje Horská.
Jak hodnotíte současnou úroveň exportu a jaký očekáváte vývoj exportu za tři měsíce?
Růst úrokových sazeb v Česku – konec investic a když už úvěr, tak v eurech?
Druhá polovina loňského roku a jeho závěr přinesl prudké zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou v reakci na zcela výjimečnou akceleraci inflace, která neodrážela jenom vnější inflační tlaky. „Nezvykle razantní kroky centrální banky vyvolaly diskusi nad případnými riziky této „šokové terapie“, jak jsme ji pojmenovali,“ vysvětluje Horská. „Jedním z nejčastěji zmiňovaných rizik bylo utlumení investic, popřípadě vytěsnění korunových úvěrů eurovými.
Dle průzkumu mezi exportéry nejsou tyto obavy tak zcela oprávněné.“ Celkem 65 % respondentů vylučuje dopad růstu úrokových sazeb úvěrového financování na investiční a rozvojové aktivity jejich podnikání, 31 % připouští jistou míru omezení a jen 4 % ruší investice. Zájem o výhodněji úročené eurové úvěry, které ale většina exportérů nejen do zemí eurozóny má přirozeně zajištěné inkasem tržeb v eurech, je zatím dle průzkumu okrajový. Jen necelá pětina respondentů zvažuje změnu úvěru v korunách na úvěr v eurech.
„Přesto nelze vyloučit, že vyšší úročení úvěrů v korunách, výraznější volatilita kurzu koruny atd. bude společně s dalšími faktory podporovat přirozenou euroizaci české ekonomiky tj. používání eura v platebním styku na úkor národní měny,“ domnívá se Horská.
