Hospodaření vládních institucí se během roku 2022 ve většině zemí EU zlepšovalo

V posledních dvou letech se v zemích EU staly normou relativně hluboké deficity hospodaření vládních institucí. Vlády se potýkaly s neočekávanými krizemi, které se střídaly s dalšími problémy vyžadujícími zvýšené vládní výdaje.

Postupné zlepšování ekonomické situace ale znamenalo zvýšení příjmů vládních rozpočtů a také snížený tlak na jejich výdajovou stranu. Aktuální vývoj geopolitické situace ovšem opět prohlubuje ekonomickou nejistotu i riziko hospodářského zpomalení.

V průměru za celou Evropskou unii dosáhl ve druhém čtvrtletí 2022 deficit hospodaření sektoru vládních institucí 1,5 % HDP (všechny údaje jsou bez sezonního očištění). To představuje výrazné zlepšení ve srovnání s úrovní loňského roku (snížení salda o 3,9 p. b.).

Meziročně se relativní saldo zlepšilo v drtivé většině členských zemí, s výjimkou Lucemburska, Dánska a Bulharska. Podle sezonně očištěných dat se relativní schodek hospodaření vládních institucí v EU znatelně zlepšil i oproti prvnímu kvartálu 2022 (+0,5 p. b.). Po období velmi uvolněných rozpočtů se také většině zemí EU podařilo vrátit k úrovni schodků pod 3 % HDP.

Nad touto hranicí se ve druhém čtvrtletí 2022 umístilo pět členských zemí, zatímco v loňském druhém čtvrtletí jich bylo 17. Ve druhém čtvrtletí 2022 dosáhlo 14 zemí EU kladného salda hospodaření. To je samozřejmě výrazně lepší situace než ve stejném období let 2020 a 2021.

V letech 2018 a 2019 ale dosáhlo přebytku hospodaření ve druhém kvartálu více zemí. V  roce 2018 bylo takových 17 a v roce 2019 dokonce 20. Nejvyšší relativní přebytek mělo ve druhém kvartálu 2022 Švédsko (5,4% HDP), dále Litva (4,8% HDP) a Řecko (3,0% HDP).

Také v Česku dosáhlo hospodaření vládních institucí drobného přebytku v řádu stovek milionů korun. Nejhlubší relativní schodek hospodaření vykázaly Španělsko (–7,6% HDP), Francie (–4,4% HDP) a Kypr (–4,2 % HDP). Kromě nich se nad 3 % HDP dostal deficit hospodaření ve Slovinsku (–3,6% HDP) a v Itálii (–3,1 % HDP).


Autorkou textu je Karolína Zábojníková, analytička ČSÚ. Text vyšel v posledním vydání časopisu Statistika & My 

Sdílet článek

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

Mohlo by Vás zajímat