Česká národní banka patřila k aspirantům na titul první centrální banky regionu, která zahájí post-pandemický cyklus zvyšování sazeb, již od podzimu roku 2020. Ačkoliv její vlastní makroekonomická prognóza od té doby prošla několika úpravami, což je vzhledem k turbulentnímu ekonomickému klimatu pochopitelné, její výhled na sazby zůstával až podivuhodně konzistentní a vytrvale ukazoval na vícero zvýšení již v průběhu roku 2021. Věrohodnost této prognózy byla od té doby pravidelně zpochybňována jak finančními trhy, tak i samotnými českými centrálními bankéři, ovšem nyní se zdá, že se nakonec přece jen blíží k naplnění, píše ve své analýze hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská a pokračuje:
Česká inflace vstoupila do pandemického období ve svižném tempu, když se dlouhodobě pohybovala v okolí 3 %, tedy poblíž horní hranice tolerančního pásma ČNB. Loňské jarní prudké snížení základní sazby o 2 procentní body až na hodnotu 0,25 % tak bylo motivováno výhradně snahou o podporu ekonomického zotavení, spíše než starostí o cenovou stabilitu. Nyní, kdy se postupně zvyšuje podíl proočkované populace a počty nově nakažených se zdají být na ústupu, dostane se péče o cenovou hladinu znovu do popředí zájmu centrálních bankéřů.
V naší prognóze jsme již argumentovali, že celková inflace bude přechodně zvýšená kvůli nízké srovnávací základně z minulého roku, přechodnému nabídkovému stresu a vlivem znovuotevírání ekonomiky. Od jádrové složky jsme na druhé straně očekávali
postupné snižování dynamiky. V dubnu inflace překvapila prolomením 3% hranice (v meziročním srovnání), čímž předčila odhad trhu i ČNB. V nejbližších měsících předpokládáme, že zůstane i nadále v blízkosti 3 %, jelikož se spojí proinflační tlaky na straně poptávky (znovuotevírání dosud uzavřených služeb) a na straně nabídky (nízká srovnávací základna a cenové tlaky v dodavatelských řetězcích).
Nicméně tento vývoj není v rozporu s naší původní tezí, že inflační tlaky budou pouze přechodného charakteru. Očekáváme, že cenové tlaky na nabídkové straně zvolní vlivem oslabení efektu nízké srovnávací základny a díky znovuotevření ekonomik, čímž by mělo dojít ke stabilizaci
cenového vývoje v dodavatelsko-odběratelských řetězcích. Z pohledu poptávkových tlaků předpokládáme, že firmy po rozvolnění restrikcí využijí zvýšené poptávky a budou částečně kompenzovat ztráty z posledních měsíců.
Počítáme tak s tzv. post-covidovými ceníky, které ovšem z dlouhodobého hlediska nejsou udržitelné. Postupně bychom měli pozorovat
normalizaci mezi poptávkou a nabídkou a slábnoucí meziměsíční výkyvy. V souhrnu tak očekáváme, že celková inflace bude následovat obdobnou trajektorii jako v naší předchozí prognóze, avšak na vyšší úrovni, čímž se průměrný meziroční růst spotřebitelských cen vyhoupne, oproti předchozímu odhadu 2,5 %, na úroveň mezi 2,7 % – 2,8 %. Od jádrové inflace nadále očekáváme klesající trend, avšak mírně
pomalejším tempem.
V průměru podle nás letošní rok jádrová inflace zakončí na 2,9 %. Ačkoliv se tedy nijak dramatického zvýšení inflace aktuálně neobáváme – a ani ČNB se jím nezdá být příliš znepokojena – jsme přesvědčeni, že se blíží moment, kdy bude úprava měnové politiky žádoucí. Česká inflace má za sebou již poměrně dlouhou historii pohybu nad dvouprocentním cílem, ve veřejné prostoru se množí obavy z možné inflační exploze v důsledku post-pandemického znovuotevření ekonomik a tržní sázky na růst sazeb se kumulují již několik měsíců.
Za této situace se stávající vyčkávací politika ČNB nezdá být již o mnoho déle udržitelná, jelikož hrozí ukotvení inflačních očekávání
na vyšších hodnotách. Podle nás si tak bankovní rada dovolí stát stranou již jen na nejbližším, tedy červnovém zasedání a následně využije srpnový termín zveřejnění aktualizované makroekonomické prognózy k prvnímu zvýšení základní sazby o 25bb, čímž vyšle jasný signál připravenosti držet inflaci na uzdě.
Jelikož dostupná data naznačují, že ČNB v nové prognóze pravděpodobně citelně zlepší i výhled na růst českého HDP, bude rozhodnutí o zpřísnění politiky o to snazší. Za předpokladu, že mezitím nedojde k nečekanému zhoršení epidemické situace, se navíc dále sníží riziko naplnění rizikového scénáře z prognózy ČNB, který zahrnoval podobnou trajektorii základní sazby jako naše vlastní předchozí prognóza předpokládající ale pozvolnější nástup inflace.
