Proběhlá revize národních účtů sice zbavila ČR nálepky poslední země EU, která ještě nepřekonala předpandemickou úroveň výstupu, ale rámcově se příběh vývoje české ekonomiky v posledních letech nijak zásadně nezměnil. Spotřeba domácností zůstává i přes postupné oživování v letošním roce stále hluboko pod covidovými hodnotami i pod první polovinou roku 2022.
Domácí ekonomika ve 2. čtvrtletí podle předběžného odhadu ČSÚ oproti 1. čtvrtletí vzrostla o 0,3 % a v meziročním srovnání růst činil 0,4 %.
Tuzemský průmysl přešlapuje na místě a pravděpodobnost, že ve druhé polovině letošního roku dojde k významnějšímu oživení výrobního sektoru není moc vysoká. Otázkou je, zda se pokles úrokových sazeb promítne do oživení investiční aktivity, protože začátek letošního roku byl z pohledu tvorby hrubého fixního kapitálu velmi slabý.
Pokud se domácí ekonomika ve druhé polovině letošního roku bude vyvíjet podobně jako v první půlce, tak lze v souhrnu za celý letošní rok očekávat růst HDP zhruba o 0,7 %, což rozhodně není nijak oslnivé oživení po předchozích dvou letech hospodářské stagnace.
K mezikvartálnímu růstu přispívala především domácí poptávka, a to hlavně vyšší výdaje na konečnou spotřebu.
Domácí ekonomika ve 2. čtvrtletí podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) oproti 1. čtvrtletí vzrostla o 0,3 % a v meziročním srovnání růst činil 0,4 %. Vzhledem ke slabším průběžným statistikám z 2. čtvrtletí jsem očekával o něco slabší růst ekonomiky o 0,2 % mezikvartálně.
Detailnější vhled do struktury HDP zveřejní ČSÚ až za měsíc. Z kusých informací, které jsou k dispozici, vyplývá, že k mezikvartálnímu růstu přispívala především domácí poptávka, a to hlavně vyšší výdaje na konečnou spotřebu. Průběžná data z maloobchodu přitom ve 2. čtvrtletí signalizovala zvolnění spotřeby domácností.
V průběhu 2. čtvrtletí se rovněž zastavil růst spotřebitelské důvěry. Vzhledem k růstu reálných mezd a zpomalení spotřebitelské inflace ke 2 % lze podle mě očekávat, že spotřeba domácností ve druhé polovině roku dále poroste a bude kladně přispívat do HDP. Oživení spotřeby domácností však bude pozvolnější, než optimisticky ukazoval začátek letošního roku.
Negativní dopad do mezikvartálního HDP měla naopak zahraniční poptávka. Paralelně ve 2. čtvrtletí došlo k mezikvartálnímu poklesu průmyslu. Poptávka ze zahraniční zůstává slabá. Německý PMI ve výrobě ve 2. čtvrtletí klesal a obnovily se problémy v dodávkách dílů pro automobilový sektor. Zatímco průmyslu se nedařilo, tak hrubá přidaná hodnota v dalších sektorech rostla – obchod, doprava, ubytování a pohostinství, informační a komunikační činnosti a v neposlední řadě i peněžnictví a pojišťovnictví.
Autorem textu je Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta
