I když premiér Andrej Babiš nebo ministr Karel Havlíček opakují, že si podnikatelé v časech covidu díky kompenzacím přijdou na odpovídající náhrady, realita ukazuje něco jiného. Peníze chodí s velkým zpožděním a řada středních a velkých firem již narazila na maximální limit veřejné podpory, kdy už následně nemají nárok na nic dalšího.
Drtivá většina vládních kompenzačních programů je totiž vedena v režimu veřejné podpory a ta je v rámci EU kvůli ochraně hospodářské soutěže omezena. Za normálních okolností jen na „200 tisíc eur za tři po sobě jdoucí zdaňovací období“.
Vloni v březnu se limit kvůli covidu mimořádně zvedl na 800 tisíc eur. V přepočtu jde o zhruba 21 milionů korun. Zdánlivě velká suma je ale v případě řady větších firem vyčerpána velmi rychle. Do součtu veřejné podpory se v Česku nyní nepočítají pouze dva základní programy na podporu zaměstnanosti: Antivirus A a B. Ty je možné čerpat dále díky tomu, že jde o plošnou podporu nenavázanou na konkrétní odvětví.
Příkladem firmy, která už na limit narazila, je síť obchodů se sportovními potřebami Sportisimo. Ta má jen v Česku 105 prodejen, v drtivé většině v pronajatých prostorách velkých nákupních center. Měsíčně jen na nájmech zaplatí přes dvacet milionů. Firma narazila vlastně hned na dvojí limit – jeden český a jeden evropský.
Strop náhrad z programů Covid nájemné I. a II. byl vždy maximálně 10 milionů. V součtu tedy za půl roku Sportisimo inkasovalo náhradu za nájemné 20 milionů (i když skutečná suma na pokrytí 50 % nájemného by odpovídala 64 milionům). Tím se ale dostala na druhý limit – pro maximální veřejnou podporu 800 tisíc eur (cca 21 milionů korun).
„Na třetí výzvu na kompenzaci nájemného nám tedy zbývá vyčerpat sotva milion. Jedeme tedy ze svých rezerv a z toho, že se k nám banky chovají vstřícně,“ říká ředitel a spolumajitel Sportisima Pavel Vajskebr.
Celkový objem pomoci, kterou vláda slíbila na jaře české ekonomice, měl dosáhnout až 1,2 bilionu korun. Dle údajů Ministerstva financí to ale bylo vloni v součtu za různé kompenzace, podpůrné programy či daňové úlevy a záruk za úvěry v součtu jen 283,4 miliardy korun. Od toho je ještě nutné odečíst asi 55 miliard, které tvoří výdaje na zdravotnictví.
Problém je i v tom, že kompenzace pro firmy jsou často zatím jenom na papíře. Některým firmám přišly peníze od státu za „zavřené jaro 2020“ až koncem roku, jiné stále čekají.
„Než jsme se dočkali první platby Antivirus plus za zaměstnance, museli jsme z vlastního cash flow dvakrát zaplatit komplet mzdy a odvody. Rychlost státu kompenzovat je problém číslo jedna,“ postěžoval si na svém Twitteru třeba podnikatel, mimo jiné majitel sítě hotelů Amenity Resorts, Michal Šnobr. Jarní podporu na své nuceně zastavené podnikání dostal až v polovině prosince.
Pohled do zahraničí naznačuje, že české úřady zvolily tvrdší opatření, než jaká ve skutečnosti vyžadují evropská pravidla. Například Německo si u Evropské komise vyjednalo pro své podniky podporu s výrazně vyšším limitem tří milionů eur (přes 80 milionů korun).
„Ve směrnici EU je řečeno, že když se odstraňují následky přírodních pohrom, nejde o veřejnou podporu. Naši úředníci ale zvolili jinou cestu, která bohužel poškozuje velké společnosti,“ konstatuje generální ředitel Lázní Jáchymov a lázní Lukačovice Eduard Bláha.
Příslušný paragraf (čl. 107 odst. 2 písmeno b) smlouvy o fungování Evropské unie) jeho slova potvrzuje: „S vnitřním trhem jsou slučitelné podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi,“ píše se zde.
Pro většinu firem limit 800 tisíc eur bohatě stačí a pravděpodobně na něj nikdy nedosáhnou. Ve srovnání s většími firmami s velkým počtem zaměstnanců to ale v důsledku znamená, že podpora na jednoho zaměstnance se u malých firem vyšplhá na násobek podpory přijímané velkým podnikem.
„My máme na prodejnách asi 1200 lidí. Mzdové náklady včetně odvodů jsou za normálních okolností 50 milionů měsíčně. Nepropouštěli jsme. Za rok 2020 jsme z programu Antivirus dostali 22 milionů. Jak je vidět, tyhle programy nemíří na firmy naší velikosti,“ říká za Sportisimo Pavel Vajskebr.
S vládou se téma snaží řešit Asociace hotelů a restaurací, Svaz obchodu a cestovního ruchu i Česká unie cestovního ruchu. „Třeba podzimní program Antivirus A Plus, který vláda hlasitě promuje, se celý načítá do rámce veřejné podpory. To znamená, že firma střední či větší velikosti, která zaměstnává třeba 300 nebo 400 lidí a už si sáhla na jiné kompenzace, rámec veřejné podpory rychle vyčerpá a pak už nebude mít nárok na nic,“ potvrzuje viceprezident unie a spolumajitel lázeňské sítě Royal Spa Martin Plachý.
Zmíněný program Antivirus A Plus se týká zaměstnavatelů, jejichž provoz byl nuceně uzavřen (či významně omezen) krizovým opatřeními. Jde o příspěvek ve výši 100 % vyplacené náhrady mzdy plus odvody do maximální výše 50 000 Kč za měsíc a zaměstnance.
„Jenže je nutné doříct i to B: tedy že tu sice je kompenzace náhrad zaměstnancům do výše 100 %, ale kdo limit na veřejnou podporu vyčerpal, má smůlu, další kompenzace už nepřijde. Pro řadu firem je to bezvýchodná situace,“ doplňuje Plachý.
Ministr průmyslu Karel Havlíček při jednáních s podnikateli slíbil, že problém bude řešit. Cílem má být snaha prolobbovat v rámci EU zdvojnásobení limitu na veřejnou podporu, tedy navýšit limit o dalších 800 tisíc euro.
