Not great, not terrible. I tak by se dal zhodnotit výsledek loňského hospodaření vlády, které skončilo se schodkem 289 mld. Kč. V meziročním srovnání jde o viditelné zlepšení o 72 mld. Kč a mírně příznivější je schodek také vůči schválenému plánu 295 mld. Kč, který se zdál ještě v polovině minulého roku jen těžko dosažitelný. Na druhé straně není rozhodně co slavit, neboť jde stále o čtvrtý nejhorší výsledek hospodaření v historii České republiky.
K meziročnímu zlepšení salda přispělo na příjmové straně vyšší inkaso daně z příjmů právnických osob (odraz solidní ziskovosti podnikové sféry), posílené o výnosy z mimořádných daní. Daně z neočekávaných zisků a nadměrných příjmů při výrobě elektřiny přinesly do rozpočtu 58 mld. Kč, což bylo ale o cca 40 mld. Kč méně oproti plánu. Vyloženě fiaskem skončila nerealisticky nastavená windfall tax na šest největších bank, jež místo plánovaných 30 mld. přinesla do rozpočtu 700 mil. Kč. Rozpočtu naopak pomohla vyšší dividenda ze společnosti ČEZ, stejně jako podstatné zlepšení v čerpání evropských peněz oproti roku 2022.
Na výdajové straně byly již tradičně nejobjemnější položkou sociální dávky, na jejichž meziročním růstu o 14 % se nejvíce podílely výplaty důchodů. Státní rozpočet i v minulém roce zatížily mimořádné výdaje spojené s drahými energiemi – kompenzace činily celkem 94 mld. Kč (včetně odpuštění plateb na POZE).
Vyloženě fiaskem skončila nerealisticky nastavená windfall tax na šest největších bank, jež místo plánovaných 30 mld. přinesla do rozpočtu 700 mil. Kč.
Jde přitom stále o stejnou písničku – vládní pomoc byla znovu zbytečně plošná, a to kvůli neschopnosti státní správy efektivně zacílit podporu. V roce 2023 se dále prodražila i obsluha státního dluhu na 68 mld. Kč, v tomto roce by se pak mělo jednat o téměř 100 mld. Kč. Dobrou zprávou je naopak nárůst na straně investičních výdajů (meziročně +13,6 %).
V letošním roce plánuje vláda celkový schodek v rozsahu 252 mld. Kč. Konsolidační balíček sice slibuje pozitivní dopad na rozpočet 94 mld. Kč, větší část však bude neutralizována vyššími výdaji, především na sociální platby a obranu. Podstatným rizikem na příjmové straně je z našeho pohledu výkonnost tuzemské ekonomiky – rozpočet počítá s růstem HDP o 2,3 %, což se jeví velmi optimisticky (my očekáváme růst 1,4 %). I tak ale předpokládáme, že by se měl po čtyřech letech rozpočtový schodek vrátit zpět pod maastrichtský limit 3 % HDP.
Autorem textu je Dominik Rusinko, analytik ČSOB