Hlavní událost tohoto týdne je za námi, a nakonec i s očekávaným výstupem. Americký Fed naplnil tužby finančních trhů a snížil potřetí v řadě úrokové sazby o 25bb. K tomuto kroku se přikláněla i většina analytiků včetně nás, nicméně rozhodnutí nebylo předem jasné, jak jsme avizovali v naší včerejší publikaci.
To potvrdilo také hlasování členů bankovní rady, když dva hlasovali pro stabilitu sazeb a jeden (S. Miran) pro snížení sazeb dokonce o 50bb. Rozhodnutí tak bylo učiněno i bez znalosti nejnovějších oficiálních statistik z důvodu předchozího shutdownu, což naznačuje rostoucí obavy centrálních bankéřů z dalšího vývoje na pracovním trhu.
Předseda Fedu Jerome Powell na následné tiskové konferenci uvedl, že inflace zůstává poněkud zvýšená a trh práce je slabší, z čehož lze vyvodit, že Fed bude čekat na příliv dalších dat. Dále prohlásil, že úrokové sazby se v tuto chvíli nacházejí v rozmezí, kdy měnová politika není expanzivní ani restriktivní. To je v souladu s tzv. dot-plotem, který naznačuje jedno snížení sazeb v roce 2026 i 2027 a následnou stabilizaci okolo uvažované neutrální úrovně.
Nicméně rozptyl mezi pohledy jednotlivých členů se podobně jako v září výrazně liší, což poukazuje na aktuální nejednotu Fedu. Aktualizovaná makroekonomická prognóza pak ukazuje na růst HDP v letošním roce o 1,7 % a v příštím o roce 2,3 %. V obou případech se tak jedná o revizi směrem výše.
Naopak výhled pro inflaci byl mírně snížen, pravděpodobně z důvodu mírnějšího dopadu dovozních cel. Nezaměstnanost by se měla pohybovat okolo současné úrovně (4,5 %), ale případné výraznější ochlazování by hrálo ve prospěch pokračujícího snižování úrokových sazeb.
V neposlední řadě Fed oznámil opětovné nákupy státních pokladničních poukázek (ve výši 40 mld. USD měsíčně v prvních měsících), a to již ode dneška. Tomu se říká veliká otočka, když z kvantitativního utahování byl kurz změněn na kvantitativní uvolňování během ani ne dvou týdnů. Je zřejmé, že se Fed bál o stav likvidity na mezibankovním trhu a tímto krokem se snaží zabránit potenciálním problémům.
Autorem komentáře je Martin Kron, analytik Raiffeisenbank
