Evropská unie má plán, jak bojovat s drahými energiemi. Shoda ovšem panuje jen v obecné rovině, v detailech zatím evropský plán hodně “drhne”. Ministři pro energetiku se shodli na tom, že omezí spotřebu elektřiny ve spotřebních špičkách, uvalí mimořádné daně na ne-plynové výrobce energie, zavede strop na ceny plynu a zajistí dostatek likvidity producentům energií, pro které je při vysoké volatilitě velmi obtížné uzavírat obchody na burze. Nejvíce otazníků visí podle expertů nad zastropováním cen plynu a nad mimořádným zdaněním energetických společností.
U cen plynu byly Itálie, Rakousko a Řecko proti návrhu zastropovat ceny “pouze” pro ruský plyn. Důvodem je strach z toho, že by Rusko mohlo přívod plynu vypnout úplně – ruské dodávky plynu do EU tvoří v tuto chvíli ovšem méně než 10 %.
„Širší podporu by pravděpodobně získal návrh, který by zastropoval ceny pro veškerý plyn proudící do EU (včetně LNG). Takové řešení ale může být s blížící se zimou pro Evropu riskantní. Jsou to právě vysoké ceny plynu, které v tuto chvíli do Evropy stahují veškerou dostupnou nabídku LNG z celého světa,“ říká hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Vysoké ceny přirozeně tlumí poptávku napříč Evropou. Plošné zastropování cen plynu by tak nakonec mohlo vést k nesouladu mezi nabídkou a poptávkou, který by se nakonec musel řešit direktivně – odpojováním vybraných nekritických odvětví od plynu. „To by pravděpodobně vedlo k bolestnému narušení výrobních řetězců a výraznějším nákladům pro evropskou ekonomiku. I proto se země jako Dánsko nebo Nizozemí staví proti plošnému zastropování cen plynu,“ podotýká Bureš.
U speciálního zdanění ne-plynových výrobců elektřiny zase není úplně jasná podoba mechanismu. Pokud by se mělo jednat o cenové stropy pro neplynové producenty, bude klíčové rozhodnout, zda bude strop jeden anebo bude stanoveno více stropů pro různé producenty elektrické energie (jádro, uhlí, obnovitelné zdroje).
