Sankce proti Rusku dosahují dalšího milníku. Včera USA oznámily pozastavení ruských dovozů ropy a zemního plynu. Částečně se přidala i Velká Británie, která bude postupně snižovat odběr. Evropské státy, které jsou na dodávkách z Ruska více závislé, jako například Německo, se zatím nepřipojily. Tyto informace rozkolísaly cenu ropy. Barel typu brent se obchoduje již za 130 dolarů. Další komodity zaznamenaly ještě větší výkyvy cen, například cena niklu, který Rusko vyváží, vzrostla od minulého pátku o více než 60 % a londýnská burza pozastavila jeho obchodování.
Z pohledu ekonomických dat je dnešek klidný. Za zmínku stojí jen zveřejnění inflace v Maďarsku, která měla dle očekávání v únoru zrychlit z 7,9 % na 8,1 %. Důležitá událost ze středoevropského regionu dorazila i včera. Polská centrální banka navýšila hlavní úrokovou sazbu o 75 bazických bodů na 3,50 % a překvapila tím trh, který počítal s 50 bazickými body.
Důvodem k vyššímu navýšení sazeb mohla být nejen poměrně vysoká inflace (9,2 % v lednu), ale také oslabující zlotý, který v prostředí geopolitických rizik oslabuje a nepomáhá tak tlumit dovezenou inflaci. Zlotý posílil během včerejška přibližně o 0,8 % a aktuálně se pohybuje poblíž 4,9 za euro – před invazí na Ukrajině se pohyboval mezi 4,5 a 4,6.
Od ČNB, která zasedá na konci měsíce čekáme naopak již pouze jemné ladění úrokových sazeb, jelikož banka má před polskými kolegy, co se týče zvyšování sazeb, náskok. Počítáme se standardním hikem o 25 bazických bodů na 4,75 %, přičemž z poslední komunikace ČNB nelze vyloučit ani 50 bazických bodů. Tržní sázky v posledních dnech narůstaly a FRA sazby dokonce zaceňují, že repo sazba bude poblíž 5,4 % na horizontu 6 měsíců.
Trh se tak v aktuální situaci obává spíše proinflačního dopadu, nežli zásahu do ekonomiky. Jak negativní ekonomický dopad nakonec bude, určí do velké míry další vývoj sankcí či možných protisankcí. Zatímco ve scénáři, kdy nebude uvaleno embargo na ruský plyn a ropu, počítáme se zpomalením růstu HDP letos zhruba o půl procentního bodu na 3,6 %, při odříznutí ruských dodávek počítáme s krátkodobou recesí.
Důvodem je vysoká závislost (nejen) české ekonomiky na přísunu energií z Ruska. Inflace by byla v takovém případě ještě vyšší, nicméně v kombinaci s tvrdším dopadem do ekonomiky by byla reakce ČNB apriori méně průhledná.
Autorem textu je analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht
