Pandemie bude pro nastupující vládu bezesporu tématem číslo jedna. Rekordní počty nakažených v Česku i v Německu jsou špatnou zprávou nejen pro zdravotní systém, ale také pro ekonomiku. Přísnější opatření a přirozený pokles pohybu lidí (mobilita již podle dat společnosti Google klesá) opět dopadnou na sektoru služeb. Je sice pravděpodobné, že to bude méně než před rokem, je třeba si ale uvědomit, že právě služby byly tentokrát hlavním motorem českého růstu v posledním kvartále.
Na průmysl rozhodně spoléhat nelze. Velmi špatná je jak v Česku, tak i v Německu zejména situace v sektoru automotive, který je nejvíce zasažen výpadky v subdodávkách. Zdá se, že nejhorším měsícem byl říjen (kdy výroba v řadě závodů včetně Škody Auto jednoduše stála). Listopadové vylepšení podmínek je však zatím pouze mírné – Škoda Auto podle zpráv z tisku jede na 60% a řada zahraničních odběratelů českého sektoru automotive jednoduše dál stojí na místě.
Dnešní Hospodářské noviny přitom správně poukazují, že české malé a středně velké firmy (nejen v odvětví automotive) mají oproti Německu velký handicap v tom, že nemohou čerpat podporu na dočasně nevyužitou pracovní sílu. Program Antivirus skončil a i když stávající vláda slíbila jeho dočasné obnovení pro nejvíce postižená odvětví jako automotive, zatím se nic neděje. Česko přitom na rozdíl od Německa nemůže využít klasický zákon u kurzerbeitu, který ještě neprošel schvalovacím kolem v Evropské komisi.
Konec roku tak bude relativně náročný jak pro sektor služeb, tak i pro průmysl. A není tak vyloučené, že česká ekonomika zcela zastaví svůj růst a zaostane za poslední podzimní prognózou ČNB. Pokud však překvapení nebude výrazné, nepředpokládáme, že by ČNB přerušila svůj cyklus zvyšování úrokových sazeb.
Autorem textu je Jan Bureš, hlavní analytik Patria Finance
