Donald Trump včera opět zostřil rétoriku vůči některým obchodním partnerům – zejména vůči Japonsku a Jižní Koreji a Jihoafrické republice. V pondělí americký prezident rozeslal řadu dopisů, že zmíněné země a řada dalších začne být terčem “nových zvýšených” cel od 1. srpna. Ty se ve skutečnosti prakticky neliší od v dubnu oznámených recipročních cel (Japonsko a Korea 25%, Jihoafrická republika 30%). Ve finále tak jde ve skutečnosti o dodatečný relativně krátký “oddechový čas” pro země, kde žádná (byť jen taktická) dohoda není na spadnutí.
Za zmínku stojí, že EU na tomto seznamu zemí, kterým Donald Trump rozesílá “varovné dopisy” zatím není. Podle evropského komisaře pro obchod je pravděpodobné, že uzavře v tomto týdnu přechodnou taktickou dohodu, která zachová dodatečná 10% cla na stávající zhruba dvě třetiny vývozů do USA. Současně se bude EU snažit vyjednat zmírnění 25% cel na vývoz automobilů a oceli (podle dnešních FT není u automotive dohoda vyloučená) .
Taktika EU tak trochu se smířit s dosavadní vyšší celní zátěží svým způsobem dává smysl. Zatím se totiž celkově zdá, že 10% plošná cla sama o sobě nestartují v Evropě tak výraznou vlnu nejistoty, aby docházelo k výraznějšímu odkládání investic a negativním dopadům do hospodářského růstu. Možná proto, že centrální banky v Evropě v čele s ECB dál snižují úrokové sazby (na rozdíl od Fedu), energeticky náročná Evropa těží z levnějších energií a ropy a část průmyslu již vyhlíží výraznou fiskální expanzi Německa plánovanou na příští rok.
Relativní odolnost včera potvrdil i český průmysl svými květnovými výsledky. Ten sice lehce zaostal za naším očekáváním 2,2 % (versus 2,6 %, po sezónním očištění), rozdíl oproti odhadu ale není výrazný a celkový příběh o pokračujícím oživení českého průmyslu nehledě na dosavadní americká cla zatím platí.
V rámci zpracovatelského průmyslu se daří zejména producentům elektrických zařízení a výrobcům ostatních dopravních prostředků. Platí také nadále, že se stabilizují některá cyklická odvětví – například zpracovatelé kovů, producenti plastů nebo výrobci kovových konstrukcí. Na druhou stranu jiná cyklická odvětví jako strojírenství vypadají méně jistě.
Nedaří se také setrvale producentům elektroniky a letos podle předběžných čísel také nelze čekat zásadní pozitivní přínos od segmentu automotive, který rostl svižně v uplynulém roce. I tak při pohledu na nové objednávky a lepší podnikatelské nálady zatím český průmysl jako celek vyhlíží do dalších měsíců s opatrným optimismem.
Autorem komentáře je Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
