Bilance zahraničního obchodu v září dle očekávání mírně navýšila deficit z 21,5 na 28,2 mld. Kč. Hlavním důvodem byl opět meziročně vyšší deficit s ropou a zemním plynem, kde se projevily meziročně vyšší čerpané objemy plynu a vyšší ceny. Ke zmírnění deficitu pomohlo především kladné saldo obchodu s motorovými vozidly. Stejným směrem znovu působil i přebytek s obchodem elektřiny.
Meziročně byla hodnota vývozu zboží vyšší o téměř 28 %, svou roli ale sehrál statistický efekt srovnávací základny. Věrnější pohled naskytne meziměsíční srovnání, ve kterém tempo vývozů zpomalilo (po sezónním očištění) z červencových 2,8 % na 0,3 %. Zatímco import se nadále držel v blízkosti 1 %.
„Naše prognóza počítá do dalších měsíců s utlumeným tempem vývozů. Hlavním důvodem je zhoršení situace v zahraniční poptávce a také očekávané zhoršení podmínek v průmyslu,“ říká David Vagenknecht, analytik Raiffeisenbank.
Na oslabující poptávku i objem výroby upozorňují jak se zpožděním přicházející měsíční data z reálné ekonomiky, tak i výsledky průzkumů, například v rámci indexu nákupních manažerů PMI nebo konjunkturálního průzkumu od ČSÚ. V nejbližších měsících by měl být export popoháněn zejména dokončováním rozpracovaných zakázek na pozadí zvolnění potíží v globálních dodavatelských řetězcích.
„S výrazným navyšováním deficitu bilance zahraničního obchodu ale nepočítáme, protože by současně mělo docházet ke zvolnění dynamiky dovozů spolu s předpokladem oslabení domácí poptávky, a to jak domácností, tak i soukromých investic, jejichž realizace bývá dovozně náročná. Naše srpnová prognóza počítá s letošním deficitem zahraničního obchodu se zbožím na -221mld. Kč. Kdyby deficit po zbytek roku setrval na srpnových -28,1 miliard, tak by byl náš odhad deficitu převýšen o 20 miliard,“ doplňuje Vagenknecht.
